| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2007-03-25
Třebíč - Borovinský most
Kienova houpačka
Účast: Dvořák Štěpán, Švaříček Tomáš, Dvořák Tomáš, Šalbaba Václav
Další naše akce na mostě. Opět jsme skákali Swing Jump. Tentokrát tam byli dva noví lidé, kteří ještě nikdy neskákali, takže tam byla docela zábava.
Článek
Celý tento týden bylo škaredé počasí, pořád pršelo a byla zima. Když jsem ale občas koukl na předpověď počasí, hlásili, že v neděli má být teplo a polojasno. Týden pomalu utekl a byla sobota večer, ale venku bylo pořád zataženo, pršelo a zima nechyběla, vůbec jsem nevěřil té předpovědi. Jenomže, ráno jsem se vzbudil, vykoukl z okna a ono opravdu bylo dokonce úplně jasno a sluníčko pěkně svítilo. Ihned jsem zavolám kamarádům, že ve 13:00 se jde na most. Před obědem jsem si šel ještě zaběhat, poté jsem zabalil výbavu a hurá na most.
Tentokrát jsem tam byl pouze já a Švára. Časem se k nám ještě přidal Šalbaba Václav (člen VZS) a Tommas (můj mladší bratr). Připravili jsme jistící aparaturu a začali podlézat most. Protože se nám tentokrát nechtělo most podlézat znova a znova vytahovali jsem po každém skoku lano z druhé strany pomocí 50 m lanka. Nyní, když s námi byli dva noví lidé, kteří ještě nikdy neskákali, byla tam docela sranda. Vašek, protože je hasič lezec, neměl s tím větší problémy, navázal se a hop. Jiné to bylo s Tomem. Doma mi sice říkal, že ihned skočí, ale když jsem ho tady konečně navázal a on přelezl zábradlí, bylo na něm krásně vidět, že je pos... až za ušima :) Asi pětkrát to vypadalo, že už skočí, ale po každé se rychle zase přitáhl k zábradlí, že prý se jenom rozdýchá a potom už určitě skočí. Párkrát to takhle zopakoval a pak opravdu skočil. Když pak skákal podruhé, tak už mu to netrvalo déle než minutu (Však taky se říká: Poprvé je to nejhorší :). Každý jsme si skočily dvakrát. Já a Švára už jsme asi před třemi týdny začali skákat úplně z vršku spodního zábradlí (na tomto mostě jsou dvě zábradlí asi 5 m od sebe na výšku), takže i při tomto skákání jsem v tom pokračovali. Vašek i Tom, protože tu byli poprvé skákali jen, že stáli za zábradlím a pustili se.
Když už jsem měl jít skočit svůj poslední skok, rozhodl jsem, že to zkusím skočit po hlavě přivázaný za nohy. Před obědem jsem zkoušel všelijaké možné uvázání a jako neschůdnější se jevila možnost vzít si kanady a okolo každé nohy pomocí ploché smyčky uvázat lodní uzel. Tak to jsem potom obě nohy přivázal na hlavní lana. Pro jistotu jsem to cele spojil se sedákem (jistota je jistota). Velice zajímavým způsobem jsem přelezl zábradlí a chystal se ke skoku. Řeknu Vám, to byl příšerný pocit. Když skáčeme po nohách, tak celou dobu i krátce po skoku vidím most, ale takhle jsem si připadal jak sebevrah. Ještě jsem se držel za zábradlí a už jsem nic neviděl, pouze díru pode mnou a hromadu čumilů kolem, kteří stejně odešli, protože je nebavilo to nekonečné čekání na můj skok. Takhle jsem tam stál asi 20 minut. Několikrát jsem si kontroloval uzel, protože jsem byl opravdu napjatý jako struna a napadali mě všechny špatné možnosti. Potom už jsem se konečně vyhecoval natolik, že jsem se opravdu pustil. A to Vám bylo něco! Dokud jsem na druhé straně neuviděl Vaška, jak mě jistí, netušil jsem co se se mnou děje. Nejspíš to bylo tím, že jsem celou dobu pádu čekal, až pocítím náraz do nohou, který ovšem překvapivě vůbec nenastal! Když jsem se vzpamatoval, ihned jsem rozhodl, že to bylo SUPER. Se skákáním po nohách se to vůbec nedalo srovnat. Myslí, že od teď už budu skákat jen takto. Jediné, co se budu snažit vylepšit je, vyšší místo na skákání. Škoda, že tento nejlepší skok byl poslední. Už se nemůžu dočkat, až tam opět vyrazíme.
Fotky: 37x
1 - 20 |
1 2 ► | 37 |
1 - 20 |
1 2 ► | 37 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |