Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Další skákání z mostu za skvělého slunečného počasí. Zatím největší počet skokanů (6). Byli tam tři nováčci, kterým kupodivu jejich první skok nedělal velký problém.
Tento víkend bylo super počasí, proto jsme se dohodli, že si zase po dvou měsících zaskáčeme z mostu. Tentokrát s námi šla i moje bývalá spolužačku z gymnázia, která už si to chtěla zkusit od minulých prázdnin a vzala s sebou i svého přítele. Bráchovi se to minule strašně zalíbilo, a tak přišel taky. Nejvíce nás však překvapilo, že si přišel skočit i Mates, který už od začátku tvrdil, že to asi nikdy neskočí.
Po příjezdu na most kolem druhé hodiny, tam zatím nikdo nebyl, proto jsem musel vše připravit sám. Když jsem to skoro měl, tak už konečně dorazil i zbytek domluvených lidí. První jsem šel já a Švára a po nás šli na řadu ti tři nováčci. První chtěla jít Denisa, proto jsem ji oblékl do sedacího a prsního úvazku a vysvětlil ji, jak má skočit. Nejdéle ji trvalo se překonat a přelézt zábradlí. Když ji ale její přítel řekl, že skočí hned po ní, byla rozhodnuta. Když už byla na druhé straně, stačil jsem udělat jen dvě fotky a ona už letěla dolů. Ale jakým způsobem! Jak stála za zábradlím, tak se jen pustila rukama, ale zapomněla se odrazit i nohama, proto začala padat pozadu po hlavě. Šok, umocněný jejím křikem, to pro nás byl opravdu velký. Když se ale po prvním zhoupnutí vrátila v pohodě oddychli jsme si. Po našem uklidnění jsme zjistili, že "skočila" způsobem, jaký jsme se my báli provádět, protože jsem nevěděli, co to s námi v tak divné poloze udělá. Nejspíš z toho musela nejsilnější zážitek z nás všech, protože se jí k volnému pádu a houpačce přidala i rotace. Jak slíbil její přítel, tak i učinil. Vytáhli jsem lano, oblékli ho do úvazků a přivázali. Příprava ke skoku probíhala přesně naopak než u Denisy. Přes zábradlí přelezl celkem v pohodě, ovšem odhodlat se skočit, to už mu trvalo pár minut. Nakonec se však odrazil (naštěstí už dobře) a zmizel pod mostem. Ještě před skokem jsem doporučil, že je lepší při samotném letu pořádně křičet, čímž se krásně uvolní napětí a samotný let se pak krásně prožije. On si to vzal nějak k srdci a křičel, ale tak hlasitě, že to připomínalo opičí řev. No, asi se mi to líbilo. Pak následoval první skok Matesa, bohužel to už jsem tam nebyl, protože jsem si vyměnil jištění se Švárou. Jeho reakce jsou ale krásně vidět na fotkách.
Po těchto třech prvních skocích museli naši návštěvníci domů, aby se mohli učit, takže jsme tam zůstali jen tři. Brácha, i když tam byl teprve podruhé, odhodlal se už skočit z vršku zábradlí, čímž mu patří náš obdiv. Já jsem si skočil ještě dva skoky po hlavě. Švára se tentokrát taky rozhodl, že skočí po hlavě, přivázaný za nohy. K mému údivu se odhodlal celkem rychle, i když mi pak říkal, že byl pěkně na nervy. Když už se blížila sedmá hodina večerní museli jsme skončit a vše zabalit. Rychle jsem došlapal domů, stáhl fotky do notebooku, přichystal si věci a vyrazil z kámošem do Olomouce, kde teď pracuji.
41 - 50 |
◄ 1 2 3 | 50 |
41 - 50 |
◄ 1 2 3 | 50 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |