Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Další nedělní lezení. Tentokrát na staré dobré skále Vydří díra u Sokolí, kde jsme se před pár roky začínali učit slaňovat. Jednalo se vlastně o první cílené lezení na této skále.
Další víkend nastal a podle předpovědi počasí mělo být slunečno a teplo, ale stejně jako i několik víkendů před tím jim to opět nevyšlo a celý pátek a kus soboty jen pršelo. Kvůli tomu byla odložena i akce Adrenalin na Hracholuškách, kde by se skákalo z mostu. Už to vypadalo, že to bude víkend strávený u počítače, ale když jsem se v neděli ráno probudil a viděl jasnou oblohu, hned jsem vzal mobil a zavolal delphimu, jestli někam opět nevyrazíme. Na most se mu jako obvykle nechtělo, tak jsme se domluvili opět na skálu. Švára opět doháněl věci do školy, protože se v noci vrátil z Ostravy, kde měl přes víkend závody v gymnastice, při kterých získali společně se svoji skupinou titul Mistři České republiky. Já s delphim jsme se dohodli, že se po obědě sejdeme u nás na zahradě a potom vyrazíme lézt na skálu k Sokolí, kde jsme se kdysi učili slaňovat, ale už jsme tam pár let nebyli.
Protože bylo ještě dopoledne, měl jsem trochu času dopsat zase kousek článku na náš web o teorii přístrojového potápění, který už nějakou dobu připravuji. Po dvanácté hodině jsem naházel lezecký materiál do batohu a chystal se, že na kole sjedu na oběd na zahradu. Jenomže jsem zjistil, že kolo mám píchnuté. Chtěl jsem si od Nooovise, který bydlel naproti, půjčit pumpičku, jenomže právě nebyl doma, tak jsem musel vyrazit pěšky. S batohem na zádech a s kolem v ruce jsem došel na nejbližší benzinku, kde měli na kompresoru cedulku: Vzduch mimo provoz. To už jsem zuřil, protože benzinka nebyla přímo při cestě, takže jsem si zbytečně zašel. Po dalších 15 minutách jsem konečně dolezl na zahradu. Snědl jsem oběd a pustil jsem se do zalepování píchlé duše. Asi v půlce opravy dojel delphi, který aspoň mezitím poskládal lezecký materiál, který byl ještě od minule pěkně zamotaný. Po opravě kola jsme i s mým bráchou vyrazili konečně ke skále.
Ke skále jsme dorazili po druhé hodině. Už od splavu jsme vybírali, kterou část dnes dáme. Na první části jsme nikdy nebyli, protože je moc obrostlá mechem, nejinak tu bylo dnes. Nechali jsme ji být, prošli jsme okolo chaty a až ke vchodu do jeskyně, okolo kterého jsou už pěkné stěny. Ještě jsme to trochu omrkli, domluvili se a šli na věc. Vylezl jsem velkou puklinou skoro až nahoru, kde jsem z borovice udělal kotvící bod. Následně jsem po laně slanil zpět dolů, abychom mohli začít lézt. Protože už jsem měl vše připravené, začal jsem tedy já. Vyhlédl jsem si tam jednu pěknou placku, která byla těsně nad vodou, a šel na ni. Na první pohled vypadala lehce, ale po chvíli zkoušení jsem zjistil, že tak jenom vypadala. Po druhém marném pokusu jsem to vzdal a pustil jsem tam delphiho. Protože v Brně chodí na boulder, tak má nějaké zkušenosti navíc. Sice vylezl výš než já, ale nakonec stejně spadl. Jako třetí šel brácha, který to raději takticky obešel a vesele si vyhopsal až nahoru k borovici. No, a zase byla řada na mě. Ze začátku jsem věděl, kde se mám chytat, takže jsem se dostal do poslední pozice celkem rychle, a protože jsem nebyl unavený, tak jsem to vylezl až nahoru. Delphimu mu to nedalo a můj výkon následně zopakoval. Když byl nahoře, vylezl jsem za ním a po domluvě jsme přehodili lano k jiné borovici, abychom mohli lézt další stěnu. Protože delphi byl právě k lezení připravený, šel první. Po malém odpočinku na malém stromě uprostřed stěny, vylez až nahoru. Protože já jsem byl zrovna vylezlý někde na skále, abych měl dobrý místo focení, šel jako další brácha, který to se stejným fíglem jako delphi taky vylezl. Konečně byla řada na mě. Chytů po cestě bylo celkem dost, tak jsem se snažil vybírat jen ty menší. Po cestě jsem si taky odpočinul u stromečku a poté dolezl skoro až nahoru, odkud jsem z nedostatku sil spadl. Když jsme následně zjistili, že čas už pěkně pokročil, museli jsme končit. Delphi to vzal naposled nahoru, aby tam mohl zrušit kotvící bod. Nakonec slanil s materiálem zpět dolů, kde jsem mezitím naházel zbývající materiál do batohu. Vyšli jsme i s koly ven na louku, kde jsme vše opět vysypali. Delphi s bráchou protřepali a sbalili lano a já jsem zatím poskládal ostatní materiál. Po jeho úplném sbalení, jsme sedli na kola a vyrazili zpět na zahradu. Tam už mamka opékala nad ohněm buřty, takže jsme hned každý jeden slupli. Protože jsem hodně spěchal, vzal jsem si pár preclíků na cestu a vyrazil hned domů, abych stihl odvod do Olomouce. Celkově to byla zase vydařená akce, kde jsme si pěkně zalezli na staré dobré skále. Protože jsem tu měl poprvé i foťák, konečně byl materiál na další lokalitu.
1 - 20 |
1 2 ► | 33 |
1 - 20 |
1 2 ► | 33 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |