| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2008-07-09
Dalešická přehrada - Stropešínský most
Kienova houpačka
Účast: Dvořák Štěpán, Švaříček Tomáš, Tomec Martin
První skákání v tomto roce ze Stropešínského mostu. Strašně při tom foukalo, takže jsme museli dávat pozor, aby nám nic neodlítlo. Mates se tentokrát nepřekonal, takže nás pouze jistil z vrchu. K převážení po vodě jsme používali motorový člun, který nějak přestal fungovat, takže jsme museli zapojit pádla.
Článek
Druhý prázdninový víkend jsme trávili já, Švára a Mates na Hartvíkovické pláži, kde každé léto obsluhujeme půjčovnu lodí a hrajeme si na zdravotníky, vše pod VZS. Samozřejmě jsme tam nebyli sami, ale ještě s dalšími členy VZS, takže jsme se klidně mohli kdykoli sbalit a jít něco podniknout a ostatní se starali o půjčovnu. Protože jsme tam měli komplet všechno lezecké vybavení, mohli jsme podnikat téměř cokoli. Na jedné straně obří Wilsonova skála a na druhé skvělý Stropešínský most. Vše vypadalo dobře, až na počasí, protože pořád pršelo. V úterý to vypadlo dopoledne dobře, ale odpoledne se opět zkazilo. Domluvili jsme se, že půjdeme ve středu hned ráno na most, dokud bude ještě hezky.
Středeční dopoledne nebylo sice tak slunečné jako úterní, ale aspoň nepršelo, takže jsme mohli vyrazit. Nabrali jsme do batohů všechen potřebný materiál a vyrazili na motorovém člunu k mostu. Po stráni jsme vše vynosili až nahoru a zhruba uprostřed mostu jsme připravili vše pro skákání. Mezitím Mates seběhl zpět do lodě a jel pod most spojit lana, abychom je mohli podvléknout pod mostem. Všude foukal ohromný vítr, takže jsme museli dávat velký pozor, aby nám něco neodfoukl dolů do vody. Zároveň jsme museli k dorozumívání se člunem používat vysílačky, protože kvůli fičení větru nebylo nic slyšet. Když bylo vše hotovo, připravil se ke skoku Švára, který z tohoto mostu ještě nikdy neskákal. Protože nechtěl nic riskovat, skočil pouze od zábradlí "po nohách za sedák". Když byl někde dole, byl nad hladinou asi pět metrů, takže to znamenalo, že můžeme vesele experimentovat. Mates ho vyzvedl do člunu a sám pak vyběhl nahoru, aby mohl skočit. Když si ale oblékl sedací úvazek a připevnil se k lanům, neměl odvahu ani přelézt zábradlí. Nakonec to definitivně vzdal, a proto jsem musel jít já. Od té doby byl Mates nahoře jen jako osoba na jištění. Já sám jsem si dal hned na poprvé skok z vršku zábradlí "po hlavě za sedák". Stejně jako minulý rok právě projížděl kolem parník Vysočina, takže jsem byl pro cestující skvělou atrakcí pro focení. Protože jsem skákal bez průvěsu lana, byl to nádherný plynulý skok bez jakéhokoli škubnutí a díky tomu jsem na druhé straně vyletěl, tak vysoko, že jsem viděl místo, odkud jsem skákal. Dole v člunu jsme se střídali jen já a Švára, protože jsme skákali jen my dva. V průběhu našich skoků, které si už vůbec nepamatuji, protože jich bylo opravdu mnoho, se nám porouchal motor u člunu, takže jsme museli jezdit jen na pádla. Když jsme kolem jedné hodiny doskákali, vše jsme sbalili a Mates se vším slanil dolů do člunu. Já jsem sbalil zbytek, který zbyl, seběhl jsem s tím po stráni dolů, odkud jsme pomalu jeli zpět na Hartvíkovickou pláž na oběd. Když jsme poobědvali a vrátili se zpět do půjčovny, začalo opět pršet, takže jsme to stihli jen o fous.
Kdyby nebyl tak velký vítr a trochu nám svítilo slunko, bylo by to o mnoho lepší. Takhle to zachránil pouze fakt, že to bylo první skákaní po roce na tomto mostě.
Fotky: 19x
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |