| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2009-08-20
Třebíč - Borovinský most
Kienova houpačka
Účast: Dvořák Štěpán, Švaříček Tomáš, Vlček Leoš, Potančok Ondřej, Vafek Petr
Protože Švára nás opustil a odjel na rok do Švédska, bylo toto skákání uskutečněno hlavně pro něj. Protože neměl moc času, šlo se na most už v dopoledních hodinách a téměř po sobě skočil šest skoků. My ostatní jsme potom pokračovali a skákali jsme po nohách, po hlavě i salta. Také jsme zkusili při skoku "po hlavě za sedák" se chytit rukama za nohy a letět jakoby ve "vajcu". Na mostě jsme byli, až do odpoledních hodin, takže se jednalo zatím o nejdelší skákání s nejvíce skoky. Fotky jsme tentokrát pořizovali zavěšení pod mostem, proto jsme dosáhli nádherných záběrů díky velkému kontrastu člověk - obloha.
Článek
Je čtvrtek ráno a já přijíždím z práce domů. Ihned volám Švárovi, jak je na tom s časem, že už můžeme vyrazit na most. Do půlhodiny zvoní u nás a my balíme všechen potřebný materiál. Kolem deváté hodiny dopoledne odjíždíme na kolech k mostu. Ještě před tím ale volám Leošovi, že pomalu vyrážíme, tak ať tam také s Ondrou dojdou. Kola uzamkneme pod mostem a jdeme nahoru. Protože zatím jsme jen dva, tak jdeme na jižní stranu mostu a začneme obalovat hrany a stavět kotvící body. Hlavní lana stejně jako naposled připevňujeme za traverzu pod horní zábradlí tak, aby se k nim nikdo nedostal. V průběhu stavění přichází pod most Leoš s přítelkyní a jejich psem, Ondra a Kenny (jejich kamarád). Využijeme toho, že jsou dole a naměří nám správnou délku hlavních lan. Ondra mezitím vybíhá nahoru na most a spouští dolů vytahovací lanko. Když máme se Švárou vše hotové, přecházíme na druhou stranu k Ondrovi, který mezitím už vytáhl hlavní lana nahoru. Protože už je deset hodin, tak Švára dočasně odchází do města, aby si ještě stihl zařídit posledních pár věcí, než odjede. My samozřejmě zůstáváme a zahajujeme dnešní skákání.
Protože jsem unavený ze stavění kotvících bodů, nechávám první skoky ostatním. Stejně jako minule absolvuje první skok Ondra a to "po nohách za sedák". Hned po něm to jde poprvé v životě zkusit Kenny, který pracuje na výškových pracích, takže mu to nedělá moc problém a po chvilce se dolů vrhá také "po hlavě za sedák". Předtím se na to celou dobu těšil a teď, když se vrací zpět nahoru, tak vypadá, že ho to určitě bavilo. Třetí skok mám na starosti já. Abych se dobře rozskákal, tak skáču také "po nohách za sedák". První sérii ukončuje Leoš stejným skokem jako my. Jediná změna je, že na focení se zavěšuji pod most, abych skok zachytil zespoda. To se ukazuje jako výborný nápad, protože postava skokana je proti obloze díky vysokému kontrastu krásně vidět. Další skoky už fotíme a nahráváme stejným způsobem, jen občas změníme směr. Po první sérii odváží Leoš s přítelkyní jejich psa domů, protože je na něm vidět, že se bojí výšek. Další sérii opět zahajuje Ondra a tentokrát skáče "po hlavě za sedák". Je vidět, že tímto způsobem toho ještě nemá moc naskákaného, protože při letu má mírně přikrčené všechny končetiny a to kazí estetickou stránku skoku. Hned po něm jde na řadu zase Kenny a skáče, stejně jako předtím, "po nohách za sedák". Teda spíš si myslím, že chtěl skočit "po nohách za sedák", ale ve skutečností si při letu tak moc lehl, že už by se to skoro dalo považovat za skok "po hlavě za sedák".
Je půl dvanácté a z města se vrací Švára. Ihned si bere sedací úvazek a připravuje se ke skoku. Já se opět zavěšuji pod most a fotím jeho následné salto vzad. Poté jdu na řadu já a zkouším skočit "po hlavě za sedák" s tím, že se za letu chytnu a budu držet kotníků. Lehce se to naplánuje, ale těžko se to realizuje. Protože doba letu je krátká, nedosáhnu až na kotníky, ale chytám se jen za pravé lýtko a levé stehno. Zbytek skoku už je v pohodě. Ihned po mě jde zase Švára a skočí ten samý skok co já. Při focení bohužel pouštím spoušť při sériovém focení, takže se mi nepovede zachytit průběh letu. Protože Švára má čas jen něco kolem jedné hodiny, pokračuje ve skákání. Na další skok si dává velký průvěs a skáče dlouhý skok "po nohách za sedák". Ihned po tom následuje zopakování salta vzad, které si mi daří nahrát. V této chvíli přijíždí pod most chlápek z pizzerie Laguna, který nám veze pizzu, kterou jsme si zhruba před hodinou a půl objednali. Proto dávám Švárovi peněženku a on opět skáče "po hlavě za sedák" s tím, že se chytá za letu za kotníky. Skoro mu to vychází, jen dole zůstává pořád hlavou dolů, takže se mu hlavní lana dostávají do rozkroku. Celý let jsem opět nahrál. Dole se Švára urychleně odvazuje a utíká pro pizzu, kterou nám potom donáší nahoru. Do pizzy se hned pouštíme a Švára mezitím skáče jeho poslední skok toho dne a nejspíš i toho roku. Jedná se o obyčejný skok "po nohách za sedák" s normálním průvěsem. Po té si dole odemyká kolo a vrací se i sním zpět nahoru, kde se ještě podívá na dalších pár skoků. Potom se s námi rozloučí a se slovy "Ahoj o Vánocích." odjíždí pryč.
Teď zase přišla řada na nás a my pokračujeme, tam kde jsme skočili. Druhou sérii uzavírá Leoš skokem "po hlavě za sedák". Po něm otevírá třetí sérii Ondra opět skokem "po hlavě za sedák". Protože Leoš pospíchá ještě za jinými povinnostmi, skáče hned po Ondrovi "po nohách za sedák" s velkým průvěsem. Poté se vrací zpět nahoru, rozloučí se s námi a odjíždí pryč. Teď už jsme zůstali na mostě jen tři: já, Ondra a Kenny. Další v pořadí je Kenny a poprvé skáče "po hlavě za sedák". Nyní přicházím na řadu opět já a skáču dnes své první salto vzad. Třetí série je za námi, a proto Ondra zahajuje poslední čtvrtou skokem "po nohách za sedák" s velkým průvěsem. Ten samý skok po něm zopakuje i Kenny. Úplně poslední skok toho dne vychází na mě a já si ho užívám při zopakování svého předešlého salta vzad. Potom se vracím zpět nahoru a balíme skákací stanoviště. Když zde vše uklidíme, jdeme na druhou stranu mostu a zrušíme i kotvící body. Po shození hlavních lan pod most, jdeme dolů, kde je vyklepeme a sbalíme. Protože Šváru už tu není, aby mi pomohl, nacpávám všechen materiál do své krosny a po rozloučení s Ondrou a Kennym odjíždím na kole domů, kde vše uklízím.
Tohle skákání bylo hlavně určenou jako rozlučkové pro Šváru, který následující den odjel do Švédska, takže nejvíce skoků patřilo právě jemu. Téměř po sobě skočil hned šest skoků, což je zatím nejvyšší počet skoků za den na jednoho člověka. Že skoky zatěžují organismus, bylo poznat, protože po šestém skoku to vypadalo, že si půjde někam odhodit oběd. Myslím, že na tohle skákání za celý rok jen tak nezapomene. Celkem jsme absolvovali 21 skoků, což je zatím rekord za jeden den. Na mostě jsme byli od půl desáté dopoledne do čtvrté hodiny odpoledne, což dohromady dělá rekord ve výsledném čase 6,5 hodiny. Takovýchto výsledků jsme dosáhli hlavně díku tomu, že celá strana mostu odkud skáčeme, je ve stínu. Kdybychom skákali z druhé strany, kde pořád svítí slunce, asi bychom odpadli přehřátím během hodiny. Díky jasné obloze, slunečnému počasí a novému úhlu při záběrech, jsme dosáhli nádherných fotek a videí. Na závěr můžu konstatovat, že se jednalo o super proskákaný den, při kterém jsme objevili nového adepta do našeho teamu, Kennyho.
Fotky: 46x
1 - 20 |
1 2 3 ► | 46 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 46 |
Videa: 1x (00:01:48)
Finální video
Délka: 00:01:48| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |