Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Zhruba po týdnu od předchozího skákání jsme opět na táboře nabalili matriál na pramici a vyrazili k mostu. Tentokrát jsme vyrazili hned po obědě, takže jsme měli mnohem více času. Oproti minulému skákání zde foukal silný vítr, takže komunikace mezi mostem a lodí pod mostem byla pěkně složitá. Také věci na mostě měly snahu pořád odlétávat, takže jsme museli stále dávat pozor, abychom o ně nepřišli. Chvíli po prvním skoku dorazil i Leoš a asi v půlce i Ondra. Než jsme skončili, tak jsme stihli skočit každý pět skoků. Při svém posledním skoku jsem si zopakoval salto, na tomto mostě poprvé.
Tento den jsou všechny děti a většina vedoucích na celodenním výletě, takže máme čas opět vyrazit na Stropešínský most. Po obědě tedy balíme materiál a tentokrát už rychlostní pramicí vyrážíme k mostu. Švára je také na výletě, takže plujeme jen já, Sohr Martin a Voříšková Barbora, která ještě nikdy neskákala a tak se na to aspoň chce podívat. S Leošem jsem domluvený, že přijede přímo na most. Před třetí hodinou jsme u mostu a všichni tři jdeme s věcmi nahoru. Celý systém chystáme na stejném místě a stejným způsobem jako minulý týden. Jediný rozdíl je, že fouká silný vítr, takže nám ochranné koberce vlají kolem zábradlí a věci musíme schovávat do batohu, abychom o ně nepřišli. Aspoň že jsme zde brzy a je nádherně polojasno. Po kontrole celého systému zjišťujeme, že hladina vody je stejně jako naposled, takže nemusíme nic testovat a jdeme hned skákat.
Po prvním skoku přijíždí Leoš, takže jsme v plném počtu. Martin ze začátku skáče jen z druhé strany zábradlí, ale ke konci už létá i z vrchu zábradlí. Leoš skáče ze Stropešínského mostu úplně poprvé včetně Ondry, který po pár skocích přijede také. To pro ně ovšem není žádný problém a hned od začátku skáčou z vršku zábradlí a to jak po nohách, tak po hlavě. Já svůj první skok skáču také z vrchu zábradlí "za sedák po nohách" a potom hned přecházím na "za sedák po hlavě". Po pár skocích se odhodlám a při svém posledním skoku mám v plánu skočit salto vzad (backflip). Už jsem ho dlouho neskákal, takže nával adrenalinu je značný. Po pár minutách odhodlávání konečně skáču. Svět se známým způsobem omotá kolem mě a pak už se jen houpu pod mostem. Bára, která je tu s námi, se chtěla nejprve jen dívat, ale potom ji to zlákalo a pomalu už byla odhodlaná, jenže pak dorazila skupinka lidí, a protože před nimi nechtěla vypadat blbě, tak to vzdala a šla raději zpět do tábora.
Když pod mostem projíždí parník plný dětí z našeho tábora, je to signál akci ukončit a vrátit se také zpět, abychom do tábora dorazili zhruba ve stejné době. Po Martinově skoku tedy vše balíme, loučíme se s Leošem a Ondrou, snášíme vše dolů do pramice a vyrážíme zpět do tábora. Přijíždíme akorát na večeři, která se opravdu hodí, protože jsme všichni z odpoledního skákání unavení.
Oproti minulému týdnu jsme měli daleko více času, takže jsme stihli skočit více skoků. Jediná nevýhoda byla, že foukal silný vítr, takže jsme měli problém s létáním věcí po mostě a také byla dost ztížená komunikace mezi mostem a pramicí. Také udržet se s pramicí na místě nebyla žádná sranda a obzvlášť pak pro skokana, protože se do ní musel strefit slaněním. Každopádně akci považuji za vydařenou, protože jsme si pořádně zaskákali a já jsem si téměř po roce zopakoval backflip.
1 - 20 |
1 2 3 ► | 53 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 53 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |