| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2017-07-21
Běh 44 km: Budislavské skály v Maštalích a divoký kaňon Pivnice
Účast: Dvořák Štěpán
Po svatbě bratra jsem vyrazil na neplánovaný běžecký okruh mezi Budislavskými skalami v přírodní rezervaci Maštale zakončený průzkumem divokého pískovcového kaňonu Pivnice.
Poté co jsme oženili bratra, tak jsem následující den nejel ze Žďárských vrchů domů ale na opačnou stranu do přírodní rezervace Maštale, které jsou takovým zmenšeným Českým rájem. Je to malá oblast v borových lesích, kde jsou různě roztroušeny pískovcové skalní útvary (Budislavské skály), takže jsem trať naplánoval cikcak téměř po všech cestách, abych vypálil předchozí žranici.
Auto jsem nechal v obci Budislav a vyrazil na Toulovcovu rozhlednu. Z ní má být vidět až na Krkonoše, ale kvůli silné noční bouřce, která zanechala postupně se rozpadající oblačnost, jsem viděl jen za první kopec. V Jarošově jsem konečně odbočil do lesa a kolem skály Cikánka jsem se vrátil k obci Budislav. Opět jsem se otočil a zamířil zpátky do lesa k Panskému rybníku. Konečně se začínaly objevovat skály. Přes Oslí chodbu jsem se dostal ke skalnímu městu Toulovcovy Maštale, které tvoří zajímavé skalní pískovcové bludiště, které jsem si prolezl. Pak jsem se chvíli po okolí motal jako vítr v bedně, protože jsem špatně odbočil. Trasu jsem neměl v hodinkách, a tak jsem ji jen každou chvíli kontroloval v mobilu. A ani to asi nestačilo. Oblačnost se mezitím téměř rozpustila, takže na modré obloze (ne)příjemně svítilo slunce.
Proběhl jsem Borem u Skutče a navštívil skalní útvar Kolumbovo vejce, kde jsem si ověřil, že mech na kraji skály opravdu není pevný. S naraženým bokem jsem pak chvíli běhal po lese sem a tam jako střelený zajíc, protože jsem opět minul značenou cestu. V údolí kolem Prosečského potoku jsem proběhl přes přírodní zajímavost Kupadla a navštívil Betlémskou jeskyni ve skalním útvaru Betlém. Seběhl jsem do Polanky a dal si limonádu. Kolem potoka Novohradka protékající krásným údolím v přírodním parku Údolí Krounky a Novohradky jsem se dostal do Dolan, kde jsem odbočil zpátky do lesa. Na rozcestí Pivnice jsem sešel podle mapy ze značené turistické cesty a vstoupil přímo do přírodní památky Pivnice. Nejprve začala nenápadně. Cesta byla písčitá a vypadala jako vyschlý potok v lese. Ale po pár set metrech se z údolíčka stal velký kaňon, jehož skalnaté stěny asi 10 m vysoké jsou tvarované erozí a dno je tvořeno vymletým kamenem od potoka. Sem tam jsou i ve stěnách menší jeskyňky. Pískovcové stěny jsou ke všemu pokryté různými vyrytými nápisy a obrázky, takže jsem si na chvíli připadal, jako kdybych se přenesl v čase i prostoru. Za polovinou se kaňon naopak začal zužovat, až byla cestička mezi skalami jen asi metr široká, takže už jsem musel začít používat i ruce, abych se o stěny rozepřel. Některé části po vymletých skalních útvarech byly tak vysoké, že tu byly dřevěné žebříky, po kterých se dalo pokračovat. Nakonec se skály vytratily a já pokračoval jen lesem v korytě potoka. Najednou zmizel potok i les a já stál na vyprahlém pšeničném poli. Přenesl jsem se zpátky do reality.
V koleji od traktoru jsem se po poli dostal do obce Zderaz, kde jsem zastavil v hospodě na limonádu, a abych doplnil pití ve vaku. Měl jsem velké štěstí, protože jsem tu potkal bývalého spolužáka ze základní školy z vedlejší třídy. Docela náhodné setkání 100 km od Třebíče. Popovídali jsme si a já jsem se přes les dostal zpátky do Boru u Skutče. Tou dobou se mi moc dobře neběželo, protože jsem dostal z ničeho nic šílené křeče do břicha. Navštívil jsem skalní věž Petrovnu, která je nejvyšší skálou v oblasti Maštale. Prolezl jsem si Dudychovu jeskyni a napil se z Mojžíšova pramene. Bolesti břicha začaly pomalou ustupovat. U obce Vranice jsem naposledy odbočil a začal směřovat zpátky. Proběhl jsem kolem Městských Maštalí a podíval se na skalní útvar Hrad. Přes silnici jsem se dostal k sérii rybníků, kolem kterých se vrátil zpátky do obce Budislav. Při západu slunce jsem si vyběhl na poslední vyhlídku Velké Hradisko, která stojí přímo uprostřed obce Budislav a je z ní nádherný výhled přes obec do okolní krajiny. Seběhl jsem k autu a vyrazil jsem zpátky do Jimramova se rozloučit a poté už pokračoval až domů do Třebíče.
Suunto Movescount | FacebookFotky: 42x
21 - 40 |
◄ 1 2 3 ► | 42 |
21 - 40 |
◄ 1 2 3 ► | 42 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |