| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2017-10-16
Běh 60 km: Vranovská přehrada - Bílý kříž
Účast: Dvořák Štěpán, Křenová Radka
Celodenní běh nádherně zbarvenou podzimní krajinou kolem Vranovské přehrady od Bítova až k Podhradí nad Dyjí a večerní návrat přes přírodní rezervaci Bílý kříž u česko-rakouské státní hranice ve společnosti kamarádky Radky na kole.
V polovině října bylo opravdu úžasné počasí. Jasno, slunečno a teploty přes dvacet stupňů. Většinu běhů jsem tedy směřoval k jihu k hranicím s Rakouskem, kde bývá ještě tepleji, a hlavně tu rostou listnaté stromy, které mají krásné podzimní barvy. Tentokrát jsem ale nebyl sám, protože se ke mně připojila kamarádka Radka na kole.
Sraz jsme měli v devět hodin ráno u Koberova mlýna na břehu řeky Želetavka. Bohužel tam ale byla hustá mlha, tak jsme autem popojeli prosti směru trasy do obce Lubnice. Odsud jsme vyrazili ve tři čtvrtě na deset. Kolem přírodní rezervace Suché skály jsme se ke Koberovu mlýnu dostali o hodinu později, když už se mlha rozplynula. Následovala cesta dolů k Peksovu mlýnu a hned zpět nahoru do obce Zblovice. Kolem Jezírka lásky a přes Slaměný most jsme se dostali přímo před bránu hradu Bítov. A začaly vyhlídky na Vranovskou přehradu. Kolem rozhledny Rumburak jsme přeběhli na vyhlídku Hvězdička přímo nad autokempem Bítov. A o kus dál jsme navštívili vyhlídku Čertice s výhledem na Bítovskou zátoku. Bylo extrémně málo vody, takže téměř celá zátoka byla na suchu. Voda díky tomu byla špinavá, takže jsem si hned vzpomněl na letní plavání, kdy první kilometry byly samé žabince. Po silničním mostě jsme se přesunuli na druhý břeh a vystoupali ke zřícenině hradu Cornštejn. Výhled ale stínily stromy, tak jsme pokračovali ještě výše až k předsunuté baště, od které byl nádherný výhled na Vranovskou přehradu pěkně ze shora. Vrátili jsme se dolů a po dalším mostě pod hradem Bítov jsme se dostali zpátky na původní břeh.
Nyní jsme se museli rozdělit. Radka jela dále po silnici přes obec Vysočany až do obce Oslnovice a já odbočil na turistickou cestu náročným terénem kopírující břeh přehrady. Asi po kilometru jsem odbočil z cesty a vyškrábal se prudkou strání nahoru na skálu, ze které byl opět nádherný výhled. Po návratu na cestu jsem proběhl chatovou oblastní Chmelnice a začal stoupat hlubokou a temnou roklí do obce Oslnovice, kde jsem se opět potkal s Radkou. Společně jsme pokračovali lesními cestami až k přírodní rezervaci Podhradské skály. Z jejího okraje jsme měli nádherný výhled na nasvícenou obec Podhradí nad Dyjí. O několik minut později už jsme byli dole. Protože nám došlo pití, běhali jsme po obci a sháněli vodu. Lidé nás stále posílali někam jinam, až jsme nakonec uspěli na obecním úřadu. Obec se jmenuje Podhradí nad Dyjí, protože přímo nad ní v lese stojí zřícenina hradu Frejštejn a kolem protéká řeka Dyje. K hradu Frejštejn vedla i naše trasa. Obhlédli jsme trosky a pokochali se výhledem zpátky na Podhradí nad Dyjí. Protože do západu slunce zbývalo něco přes půl hodiny, trochu jsme pozměnili trať. Vrátili jsme se dolů a Podhradí opustili kolem zámečku Lubo a zvláštní plastiky s názvem Kosmicky načasovaná parapyramidální potence.
Mířili jsme po silnici vstříc západu slunce. Po mostě jsme se dostali na druhou stranu řeky Dyje a po jejím břehu dorazili k přírodní rezervaci Bílý kříž rozkládající se přímo u česko-rakouské státní hranice. Za velkou bílou skálou jsme po dřevěném žebříku, který pamatuji už tak 20 let zpátky, kdy jsem sem jezdil s rodiči na dovolenou, vylezli nahoru na Grázlovu vyhlídku, která má jméno po loupežníkovi Graselovi. Bohužel slunce zapadlo, když jsme byli ještě dole u řeky, takže jsme přišli o krásně nasvícený výhled zpátky do údolí, kde řeka Dyje vtéká z Rakouska do České republiky. I tak tam ale bylo nádherně. Po chvíli jsme se vrátili dolů a pokračovali podél Dyje po Graselově stezce. Než jsme se dostali nahoru na pole, byla už úplná tma. Poslední vesnice, kterou jsme navštívili, byl Vratěnín, kde mají v jedné ulice hned vedle rodinných domů vojenský bunkr - řopík. Pak už jsme jen chvíli bloudili lesem, přeběhli pole a po silnici se vrátili zpátky do obce Lubnice. Cela trasa nakonec měřila 60 km. I když jsme vyráželi poměrně brzy, tak jsme stejně poslední dvě hodiny putovali už za tmy. U aut jsme se rozloučili a vyrazili každý svým směrem domů.
Suunto Movescount | FacebookFotky: 43x
1 - 20 |
1 2 3 ► | 43 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 43 |
Videa: 1x (00:12:00)
Běh 60 km: Vranovská přehrada - Bílý kříž
Délka: 00:12:00| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |