Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Zbýval přesně týden do startu závodu 24. Pražská Stovka - Posázavím z Vysočiny a venku se udělalo nádherně. Řekl jsem si, že si ještě naposledy dám do těla, abych si trochu zvykl na zimní podmínky. Vyrazil jsem tedy v pátek ráno z Třebíče na 80 km dlouhý běh do Brna. Protože v předchozích dnech napadl sníh, běh byl ze začátku velmi obtížný. Některé úseky ani nešly běžet, jak jsem se brodil v hluboké trávě plné sněhu. Naštěstí jsem měl boty do sněhu, tak jsem nemusel řešit nějaké návleky. Další problém mi způsobovalo počasí. Ráno bylo -5, ale odpoledne na slunci bylo snad 10 nad nulou. Ráno jsem tedy mrzl a odpoledne nesl polovinu oblečení v batohu. Kromě oblečení jsem tam ještě měl elektroniku, pití a jídlo na 2 dny, takže se záda od poloviny trati začala nepříjemně ozývat. Za vojenským letištěm u Náměště jsem vběhl do údolí Oslavy. Naštěstí sníh ustoupil, jinak by to v těch kopcích byl velký problém. U Sedleckého mlýna jsem doplnil pití a přes vyhlídky na skalách jsem přeběhl do Oslavan. Ačkoli celý den bylo úplně jasno, tak jsem kolem Oslavy běžel stále ve stínu, kvůli velkému mraku páry z jaderné elektrárny Dukovany. Při výběhu z Oslavan zapadlo slunce a znatelně poklesla teplota, takže jsem se v Padochově opět oblékl. Za tmy jsem kličkoval lesy nahoru k přírodním parku Bobrava. A sníh opět začal přibývat. Po pár hodinách jsem se dostal do údolí k řece Bobravě. Tam se mi vybila čelovka, došlo mi pití i jídlo pro tento den, takže jsem začínal mít problém. Cítil jsem, jak slábnu, jak se ochlazuje a mně paradoxně začíná být teplo. Typické příznaky krize z vyčerpání. A to mi ještě zbývaly asi 2 hodiny běhu. Naštěstí se ozval kamarád Martin Tomec, že mi běží naproti. Potkali jsme se akorát v Moravanech, kde mi dal napít. To mi velice pomohlo. Zároveň mi pomohl i psychicky a společně jsme doběhli až do Brna k bytu mého bratra. Ten ale nebyl doma, protože byl naopak v Třebíči na návštěvě rodičů, takže mě přivítala jen jeho žena Martina Dvořáková. Celkově se trať protáhla na 82 km za 11 hodin a 50 minut s převýšením 1500 m. Dostal jsem najíst, vykoupal jsem se a bylo mně vypráno oblečení. Chvíli jsme si povídali a kolem 23. hodiny jsem šel spát, protože hned následující den mě čekala cesta zpět domů kolem Brněnské přehrady a dalších asi 90 km běhu. Měl jsem ale velké obavy, protože ve stavu, ve kterém jsem doběhl, jsem neměl pomyšlení ani na 1 další kilometr.
Suunto Movescount | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 21 |
1 - 20 |
1 2 ► | 21 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |