| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2018-07-17
Běh 75 km: Pelhřimov - Třebíč
Účast: Dvořák Štěpán
Po dvou letech jsem se opět proběhl z Pelhřimova zpátky do Třebíče. Nebylo to nijak plánované. Jen když už jsem tam jel na rozhovor do televize, tak jsem si řekl, že to zpátky vezmu po svých.
Ještě ráno bylo krásně jasno a slunečno, ale když jsem o půl jedenácté v Pelhřimově opouštěl televizní studio, už se začala obloha zatahovat. Při výstupu na Křemešník jsem se každou chvíli zastavoval ne proto, abych si odpočinul, ale protože v lesích kolem cesty rostly maliny, ostružiny, borůvky i jahody a tomu se prostě nadalo odolat. Podíval jsem se na rozhlednu Pípalka a pokračoval dolů do Nového Rychnova, ze kterého jsem vystoupal ke skále v přírodní památce Čertův hrádek. Měl jsem za sebou jen přes 20 km, ale nohám to nějak neběželo. Stále jsem cítil jakousi vnitřní bolest a únavu, která se mě drží už od začátku prázdnin. Oproti minulé trase jsem neběžel na Čeřínek, protože tam kromě turistické chaty nic není. Ani ze zarostlého vrcholu není žádný výhled. Tentokrát jsem to tedy raději vzal na druhou stranu na naučnou stezku Čeřínek a vydrápal se na vrchol Přední skály. Bohužel jsem si moc nepomohl, protože skála byla také zarostlá, takže bez výhledu. Po naučné stezce a kolem malého zatopeného lomu jsem seběhl do obce Dolní Cerekev, ze které už jsem také jednou do Třebíče běžel. V místním obchodě jsem si nakoupil nějaké jídlo, ale hlavně doplnil pití v batohu.
Když jsem se po půlhodině opět rozeběhl, bylo to peklo. Stehna mě strašně bolela, cítil jsem záda i břišní svaly. Nohy se mi dokonce občas začaly podlamovat. Protože jsem se 30 km nebyl ještě ani v půlce, byla to dost nepříjemná krize. Kdyby kolem náhodou jel nějaký kámoš a nabídl mi odvoz, asi bych se dlouho nerozmýšlel. Tou dobou už bylo úplně zataženo a bylo vidět, jak za mnou někde nad Čeřínkem právě prší. Před obcí Jezdovice přijela na chvíli Radka na kole. Společně jsme potom začali stoupat na Špičák. Výstup byl sice náročný, ale docela mě bavil. Po chvilce pauzy na vrcholu jsme pokračovali zase dolů. Při sestupu mě začal bolestivě tahat sval v levém stehnu, který mě při závodech zlobí přes měsíc, takže od této doby už jsem mírně kulhal. Také jsem začal mít velkou žízeň. Ve vaku jsem sice ještě měl přes litr pití, ale ten mi musel vydržet na dalších 5 hodin, takže jsem i přes pocit velké žízně popíjel jen malé doušky. Kolem rybníků a dalšího zatopeného lomu Pouště jsme se dostali do obce Otín, za kterou jsme překonali hlavní silnici a dorazili k loveckému zámečku Aleje. Radka se rozloučila a jela domů, takže dále jsem pokračoval sám.
Mohl jsem to vzít přes Opatov, kde bych si určitě něco k pití koupil, ale držel jsem se naplánované trasy a proběhl kolem vodopádu pod rybníkem Zlatomlýn. Po pár kilometrech jsem ale zjistil, že na pití už mám jen pár deci, takže jsem nakonec udělal změnu trasy a neběžel přes heraltické lesy, ale vzal to přímo dolů do obce Okříšky. Tam kromě toho, že jsem potkal kamaráda, tak jsem v hospodě vypil na ex dvě půllitrové limonády. Jak jsem byl vysušený, tak žízeň moc neuhasily. Další už jsem si ale nedával, protože s plným břichem bych daleko nedoběhl. Pokračoval jsem přes Petrovice a dále kolem řeky Jihlavy, kde už běhám celkem často. A přišel západ slunce, které k večeru na chvíli z mraků vykouklo. Ale jaký! Díky tomu, že se ze severu tlačily mraky plné vody, červené paprsky zapadajícího slunce se různě lámaly a vše v okolí zbarvovaly do červenofialové barvy. No prostě nádhera. A když tohle všechno skončilo, skončil jsem i já, protože jsem akorát doběhl domů. Už se těším, až tyhle nepříjemné problémy posledních běhů konečně skončí a já opět budu běhat s lehkostí a na pohodu.
Suunto Movescount | FacebookFotky: 26x
1 - 20 |
1 2 ► | 26 |
1 - 20 |
1 2 ► | 26 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |