Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Od října minulého roku, kdy mi při běhání kolem rakouské Dyje spadl foťák, se ho v servise stále nepodařilo dostatečně spravit, takže jsme si raději pořídil nový a o fous lepší. A hned jsem ho vyrazil vyzkoušet. Ráno jsem tedy neběžel z práce domů, ale zajel jsem si zaběhat kolem Javořice, jejíž vrchol je nejvyšším vrcholem Českomoravské vrchoviny. Už po příjezdu do 40 km vzdálené lokality jsem byl překvapen množstvím sněhu, protože na u nás na Třebíčsku není nic. Naštěstí jsem byl vybavený. Obul jsem si boty do sněhu, nasadil nesmeky a vyrazil do terénu.
Kousek od Mrákotína jsem proběhl kolem rybníků Dolní a Horní Mrzatec a vystoupal ke zřícenině hradu Štamberk (Šternberk), ležící ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Pořádně jsme to tam prolezl, protože se na okolních skalách nacházejí odjištěné cesty na lezení, které jsem si chtěl prohlédnout. Potom jsem pokračoval stále vzhůru k zatopenému lomu Řásná. Sněhu výrazně přibylo a já se tak místy propadal až 30 cm hlubokým mokrým sněhem. Kolikrát jsem se i natáhl celý a byl hned mokrý. Naštěstí sluneční paprsky mě hned osušily. Seběhl jsem k od podzimu vypuštěnému Velkému pařezitému rybníku. Přes les jsem se dostal k dalšímu zatopenému lomu Řídelov, který je schovaný na okraji lesa a slouží k potápění. Přes mírně zasněžené pole jsem se dostal k Roštejnské oboře, kterou jsem vyběhl nahoru k hradu Roštejn, který byl právě v rekonstrukci. Tam jsem okruh otočil a vyrazil po několik kilometrů naprosto rovné modře značené cestě zpátky.
Celá byla pod ledem, takže jsem byl rád, že jsem měl nesmeky. Proběhl jsem kolem Malého pařezitého rybníku a vystoupal k Míchově skále, kde jsme si užil výhledy za úplně posledních paprsků slunce. A protože začala být výrazná zima oblékl jsem si všechno náhradní oblečení, které jsem měl v batohu. Následoval výstup na samotný vrchol Javořice, kde už sněhová pokrývka dosahovala téměř půl metru. Při následném nočním sestupu s čelovkou na hlavě do obce Světlá jsem proklínal výběr cesty, protože vůbec nebyla prošlapaná a já se tak propadal až po kolena do sněhu. Za obcí už cesta byla proježděná, takže jsem za svitu měsíce sbíhal stále dolů, kde jsem později změnil trasu. Abych se nevracel zpátky do sněhu, tak jsem zbývající 2 km doběhl do Mrákotína po silnici. Následovala zpáteční cesta domů do Třebíče, kde jsem se hned zastavil za bratrem, abychom naplánovali na následující den společný běh národním parkem Podyjí.
Suunto Movescount | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 27 |
1 - 20 |
1 2 ► | 27 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |