Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Letos zatím moc příležitostí vyběhnout někam dál nebylo. Na začátku roku jsem všechny pěkné dny strávil v práci, pak přišlo plánování a běh přes Slovensko a Česko no a celý květen skoro propršel. Kvůli tomu letos nemám ani jednu fotku za jarního počasí při rozkvetlé přírodě. Až na konci května se obloha konečně rozjasnila, mně se rozzářily oči a vyrazil jsem běhat do mého oblíbeného národního parku Podyjí.
Z Čížova jsem kvůli výhledům vyběhl k vysílači a pak přes kopec Větrník seběhl k obelisku, který se nachází nad Ledovými slujemi. Tolik let tady už běhám a teprve až teď se mi podařilo nalézt cestu vedoucím k jeskyním, které vznikly vodní erozí, kdy do puklin ve skalách zatékala voda a mráz je pak roztrhal. A protože k tomuto formování dochází dodnes a občas tak nějaký kus skály spadne, oblast je nepřístupná. Dál jsem pokračoval přes skály u Pašerácké stezky až na silnici vedoucí z Čížova. Seběhl jsem po turistické cestě dolů k řece Dyji a po břehu přímo naproti rakouskému městečku Hardegg jsem dorazil k mostu, který slouží jako hraniční přechod. Zde jsem odbočil ze svých obvyklých cest a pokračoval stále rovně kolem Dyje po Hardeggských loukách, abych prozkoumal další část parku, kde jsem ještě nikdy nebyl.
Vyježděná cesta se postupně ztrácela až se naproti jeskyni Einsiedlerhöhle změnila v Kozí stezku. To mi náramně vyhovovalo, protože jsem se díky ní dostal na skály, přes které jsem plánoval běžet. Pak ale cesta postupně zmizela až jsem musel pokračovat jen po loukách, kopřivami nebo lesem za občasného dohledu fotopastí. Nejnáročnější byl výstup prudkou zarostlou strání na Vraní skálu, která je nejvyšší v celém národním parku Podyjí. Nahoře jsem měl docela dost, tak jsem se jen chvíli kochal výhledy a odháněl mouchy. Nakonec jsem se ještě rozhodl pokračovat a navštívil jsem tak další vrcholky skal, na které se obvykle jen dívám dole z cesty. Na jedné z nich jsem našel bílý kříž, o kterém jsem měl tušení, že tu někde je. Přes bývalý Faltýskův mlýn jsem se dostal ke zřícenině hradu Nový hrádek. A protože čas už výrazně pokročil, vydal jsem se zpátky tentokrát už po normální cestě. V obci Lukov jsem akorát zastihl západ slunce a pak už s houstnoucí tmou jsem se kolem Čížovského rybníka vrátil zpátky do Čížova k autu.
Suunto Movescount | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 25 |
1 - 20 |
1 2 ► | 25 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |