Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Ráno po noční směně jsem z práce výjimečně neběžel, protože jsem věřil předpovědi, že odpoledne bude nádherně. Přesněji tedy pouze dole na jihu u hranic s Rakouskem. A dobře jsem udělal. Autem jsem přejel do obce Čížov na samou hranici s národním parkem Podyjí. Vyrazil jsem kolem pohraničních zátarasů s bývalou strážní věží a zamířil hlouběji do národního parku. Na to, že bylo 1. února, tak jsem na sobě měl pouze kraťasy. Vzal bych si i tričko s krátkými rukávy, ale protože foukal poměrně silný vítr, tak jsem to nechtěl riskovat. Kolem obce Lukov jsem se zamířil podívat na Vraní skálu. Jedná o nejvyšší skálu národního parku, ze které je výhled na 360° zákrut řeky Dyje a na rakouskou stranu na kopec Umlaufberg. Po chvíli kochání jsem se vrátil k Lukovu a pokračovat po červené značce kolem Žlebského rybníka. Odbočil jsem hlouběji do lesa a přes kopec Lipina doběhl na Liščí skálu, ze které jsou opět výhledy na velké zákruty řeky Dyje. Skrz les a přes vrcholky menších skal jsem přeběhl na skálu Hájka, ze které byly výhledy tentokrát opačným směrem na českou stranu. Pokračoval jsem lesem až na vyhlídku Železné schody, odkud je výhledy na vinici Šobes a vzdálené Rakousko. Při cestě k vinici se na horizontu začaly objevovat vrcholky Alp. Přes vinici jsem seběhl k Dyji, překonal visutou lávku a na druhém břehu vystoupal na skalní vyhlídku Devět mlýnů, kde jsem potkal několik turistů.
Kvůli parádní viditelnosti jsem ještě zamířil po zelené značce do obce Havraníky k mému oblíbenému vyhlídkovému místu. Na vojenském bunkru se zde nachází kaplička a posezení, ale hlavně je odtud přímá viditelnost na rakouské alpy, konkrétně na 120 km vzdálený masiv Schneeberg (2076), který je nejvyšší horou Dolního Rakouska. V roce 2017 jsem na jeho vrchol běžel 230 km z Třebíče, tak se na něj od té doby dívám trochu jinak. O tomto místě vím už dlouho a vždy jsem chtěl pořídit fotku, kde budu vidět, jak se kochám výhledem na Alpy. Jenže k tomu je potřeba výborná viditelnost, kterou tu zastihnu tak jednou za rok, dobrý foťák, vysoký stativ nebo nějaký kolemjdoucí turista, který mi s tím pomůže. A tentokrát byly všechny tyto podmínky splněny. A jako bonus jsem tu byl přímo při západu slunce, kdy bývá denní viditelnost nejlepší. Odbíhal jsme tedy s velice příjemným pocitem. Přes kopec Staré vinice a obec Hnanice jsem přeběhl do Rakouska na vyhlídkovou plošinu Heiliger Stein. Už sice byla tma, ale i tak Alpy v dálce ještě nádherně svítily.
Za sebou jsem měl 30 km a přede mnou leželo zbývajících 20 km. Čekal mě tedy noční běh rakouskými lesy zpátky. Nasadil jsem úplně novou čelovku a vyrazil kupředu. Několik kilometrů jsem stoupal vzhůru, přeběhl silnici a poté naopak zase sbíhal dolů. Kůrovec se činil i zde, protože okolo cest chyběly stromy a lesní cesty byly strašně rozbahněné, jak tudy jezdí traktory se dřevem. Kolem zříceniny Kaja jsem seběhl dolů k řece Dyji, kde jsem kousek pod Vraní skálou, kde jsem byl odpoledne, navštívil vyhlídku Überstieg. Sedl jsem si na kámen a zhasl světlo. Byla úplná tma, ale zářily hvězdy a svítil měsíc. Bylo nádherně. Asi 10 minut jsem se kochal noční krajinou, kterou jen čas od času prořízly neskutečně pronikavé zvuky zvířat. Vrátil jsem se k Dyji a pokračoval proti proudu. I když bylo jen 6 stupňů nad nulou, bylo mi příjemně i v kraťasech. Po dalších pár kilometrech jsem přiběhl do rakouského městečka Hardegg, kde jsem po mostě přeběhl na českou stranu. Vystoupal jsem nahoru na Hardeggskou vyhlídku, naposledy si užil noční výhledy a poté už vyrazil zpátky do obce Čížov k autu. Jen co jsem odjel, obloha se zatáhla a začalo pršet.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 31 |
1 - 20 |
1 2 ► | 31 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |