Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Kam pojedu běhat, opět rozhodla předpověď počasí. Od jihozápadu se odpoledne měla přihnat oblačnost, tak jsem vyrazil opačným směrem. Auto jsem nechal v Náměšti nad Oslavou a přesně v jedenáct hodin vyrazil. Nejprve jsem navštívil malou vodní nádrž Vícenický žleb, která se nachází hned na jižním okraji města. Poté už jsem po zelené značce a přes obec Zňátky zamířil do národní přírodní rezervace Divoká oslava, která byla vyhlášena teprve minulý rok v prosinci. I tuto oblast bohužel kůrovec nevynechal, a tak jsem kličkoval mezi rozbahněními kolejemi od nákladních aut vozící dřevo. Seběhl jsem dolů k řece Oslavě, proběhl přes Čertův most pod malými vodopády na Sedleckém potoku a opět vystoupal nahoru k vyhlídce u Glorietu. Při kochání se výhledy na zříceniny Sedleckého hradu a hradu Lamberk mě překvapil divočák, který se prohnal kousek pode mnou. Přeběhl jsem na skálu Jinošovnice, která je s výškou 80 m nejvyšší skálou široko daleko. Výhledy z ní jsou jak na Divokou, tak i na Dlouhou Oslavu. Vystoupal jsem k loveckému zámku Vlčí kopec, který v současnosti slouží jako školící středisko. Pokračoval jsem stále po zelené značce až dolů ke Skřipskému mlýnu, kde jsem se po mostě dostal na druhý břeh řeky Oslavy.
Po červené značce jsem běžel dále kolem Oslavy a později vystoupal kolem sídla sekty vyznávající Kosmický zen buddhismus v místě bývalé hájenky Sedlečko ke zřícenině hradu Kraví Hora. Skrz les jsem se dostal k méně známé vyhlídce nad přítokem Chvojnice, ze které je vidět na skalní hřeben na protější straně údolí. Protože značená cesta dolů byla neprůchozí kvůli pořezaným stromům, musel jsem si najít vlastní. Seběhl jsem k soutoku Oslavy a Chvojnice, od kterého jsme začal stoupat na dříve pozorovaný skalní hřeben. Kromě nádherných výhledu všemi směry se nahoře nachází i zřícenina hradu Levnov (Ketkovský hrad). Pokračoval jsem přes vyhlídku Panorama a po zelené značce k obci Čučice, kterou jsem oběhl přes nedaleký kopec s výhledy. Kolem bývalého Josefova dolu jsem po úbočí údolí seběhl až dolů do města Oslavany, kde jsme se hned v první hospodě občerstvil.
Bylo kolem páté hodiny odpolední a od západu se začala blížit předpovídaná oblačnost. Vyšlo to akorát, protože už jsem se po žluté značce na druhém břehu vracel zpátky. Prvních pár kilometrů jsem běžel kolem břehu, ale u studánky u Berana jsem začal stoupat nahoru nad údolí. Slunce už téměř nesvítilo, takže jsem se na vyhlídkách téměř vůbec nezastavoval. Jen na Velké skále jsem se na chvíli posadil na kámen, trochu se najedl a připravil noc. Již s čelovkou jsem seběhl k Senoradskému mlýnu, kde jsem odbočil na zelenou značku, po které jsem se po několika kilometrech dostal opět ke Skřipskému mlýnu. Od něj jsem pokračoval po červené značce Údolím strašné žízně až pod skálu Jinošovnice. Zde jsem odbočil z turistické cesty a poprvé se vydal po cyklostezce přes Anninu alej. Zde mě překvapil nový asfalt a totálně vykácený les. Svižným krokem jsem se po osmé hodině večer vrátil zpátky do Náměště nad Oslavou. Skočil jsem si na pizzu a před devátou hodinou už jsem byl na cestě zpátky domů do Třebíče. Oproti běhu na stejném místě před třemi týdny to bylo naprosto nesrovnatelné. Počasí bylo luxusní a běželo se mi také výborně.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 45 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 45 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |