Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Výjimečně začnu jinak. Bylo vyhlášeno omezení pohybu na veřejnosti. I když se nejedná o žádnou celostátní karanténu, tak pro jednoduchost tomu tak budu říkat. Když jsem si přečetl, jaká jsou omezení, tak jsem si uvědomil, že já vlastně už v podobné karanténě žiji dobrovolně posledních pět let. Ačkoli to mám do práce 30 km, tak jako dopravní prostředek používám svoje nohy. Občas běžím do práce, občas z práce, někdy tam i zpátky a párkrát to vezmu oklikou, abych to trochu natáhl, třeba i na 100 km. Za pracovní týden tedy většinou naběhám 150 km jen kvůli práci. Jsem hasič a vytrvalost se hodí. A pak když mám volno, jsem doma, kde pracuji na fotkách, videích, píšu články nebo jen tak relaxuji. Pokud to jde, běhat jezdím autem dál od měst někam do přírody a většinou skoro na celý den. Pravidelně cvičím v práci nebo doma. A protože žiju sám a moc toho nesním, do obchodu na nákupy se otočím asi dvakrát za měsíc. Pokud by došlo k nejhoršímu, čtvrt roku bych to doma asi se stálými zásobami přežil. Jediný rozdíl, který pociťuji je, že se nevídám s kamarády ani rodinou a s sebou nosím kus textilu, abych si na veřejnosti zakrýval dýchací cesty. Jakmile ale se dostanu mimo město, nejlépe do přírody, kde nejsou ostatní lidé, vše je při starém. Takže pro mě to zatím není téměř žádná změna.
Hned první den jsem pokračoval ve své nejoblíbenější aktivitě. Autem jsem přejel na okraj Českého Rudolce a i přesto, že byl ještě poslední zimní den, jsem jen v krátkém oblečení za polojasného počasí vyrazil. Po Grasselově stezce jsem vyběhl na Havlovu horu k rozhledně U Jakuba, která ale byla stejně ostatní veřejná místa uzavřena. Proběhl jsem kolem Filipových kamenů, Štrpského plesa, kaskády rybníků a tradičně se zastavil u žulového balvanu Ďáblova prdel. Okolo rybníka Zvůle jsem pokračoval po červené značce ke skalnímu útvaru Ďáblův chléb, okolo které byl les úplně vykácený. Po rozježděných cestách od traktorů jsem vyběhl na Vysoký kámen (738), který je nejvyšším vrcholem České Kanady. Přes les jsem seběhl k malému ale hezkému železničnímu nádraží Kaproun, okolo kterého je několik míst připomínající Járy Cimrmana. Překročil jsem silnici a zamířil na jih. Asi po hodině jsem se dostal k hradu Landštejn, okolo kterého jsem seběhl ke Starému Městu pod Landštejnem. Jako obvykle jsem navštívil přírodní koupaliště i židovský hřbitov. Při krásném západu slunce jsem vystoupal k lesu, kde jsem se připravil na noční úsek. Jakmile se setmělo, zapnul jsem čelovku. Okolo pevnostního areálu jsem doběhl do Slavonic. Abych si zpáteční cestu do Českého Rudolce urychlil, vzal jsem to poprvé po silnici. Až doma při psaní tohoto článku jsem zjistil, že jsem byl v České Kanadě poprvé běhat přesně před čtyřmi roky a skoro jsem i zopakoval původní trasu. Na další den předpověď slibuje ještě teplejší počasí, tak si to zkusím užít co nejvíce na jihu v národním parku Podyjí kousek od Znojma.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 40 |
1 - 20 |
1 2 ► | 40 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |