Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Po předchozím běhu na jihu Třebíčska jsem měl sice dost unavené nohy, ale slunce nádherně svítilo, takže jsem opět vyrazil do terénu. Plánovaně jsem přejel na jih k farmě Kopka a vyběhl. Po zelené značce jsem se dostal k obci Lubnice, u které jsem navštívil přírodní rezervaci Suché skály. Kromě několika skal s výhledy se tam nachází i velké kamenné moře. Vysypal jsem písek z bot a po loukách přeběhl do obce Korolupy. Kolem obecního rybníka a přes pole jsem dorazil do obce Uherčice, kde jsem v zámeckém parku navštívil zříceninu nejstarší rozhledny na Moravě a druhé nejstarší rozhledny v Česku. Byla postavena už v roce 1801 a od roku 1945 chátrá. Podle informací by v rámci rekonstrukce zámku Uherčice měla být opravena do roku 2021 i tato původně 10 m vysoká rozhledna. Po naučné stezce jsem přeběhl do přírodní rezervace Bílý kříž na moji oblíbenou Grázlovu vyhlídku. Byla pojmenovaná podle loupežníka a vraha žijícího v osmnáctém století. Jan Jiří Grasel se narodil v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic a působil na pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Rakouska. Z jeho jména Grasel také vniklo slovo grázl. Z nějakého zvráceného důvodu je po tomto grázlovi pojmenováváno mnoho turistických míst a naučných stezek v oblasti od Vranovské přehrady po Českou Kanadu.
Z této Grázlovy vyhlídky je vidět na okolní skály a do údolí na řeku Dyji, která v těchto místech z Rakouska vtéká do Česka. Na vyhlídce jsem potkal jednu mladou dvojici, kterou jsem na jich žádost vyfotil. Po starém dřevěném žebříku jsem slezl dolů k řece a proběhl kolem skal, na kterých se leze. Abych se dostal na druhý břeh, musel jsem běžet dva kilometry k nejbližšímu mostu a poté zase zpátky. Po cestě jsem se napil ze studánky U Libuňského splavu. Jak byla schovaná v lese ve stínu, všude kolem byl ještě led. Okolo břehu Dyje jsem pokračoval až ke statní hranici. Tam jsem se vyškrábal na skálu, na kterou už jsem se plánoval podívat od doby, kdy jsem nedaleko poprvé proběhl přesně před čtyřmi roky. A mé úsilí se vyplatilo. Ze skály, která také patří do přírodní rezervace Bílý kříž, byl nádherný výhled do údolí řeky Thaya (Dyje), tentokrát už ale v Rakousku. Po chvíli kochání jsem se vrátil na cestu. V jednom místě jsem si všiml odbočky k malému ale krásnému srubu. Nacházel se uprostřed hustého lesa na malé mýtině. Prostě nádherné a klidné místo. Občerstvil jsem z Tomlejnovy studánky a pokračoval vzhůru lesem po cyklostezce kolem Jindřichovského potoka až k cykloturistickému hraničnímu přechodu Stálky / Heinrichsreith. Opět jsem rebelsky po starém cihlovém mostě přeběhl do Rakouska, abych se následně po novém dřevěném mostě vrátil zpět do Česka. Proběhl jsem obcí Stálky kolem hospody Na Konci Světa a pokračoval k brojlerové farmě Křeslík. Po pár kilometrech jsem se lesem dostal dolů do obce Podhradí nad Dyjí, kde jsem navštívil zříceninu hradu Frejštejn, ze které jsou krásné výhledy na obec. Zastavil jsem se i u zámečku Lubo, kde tvoří velmi neobvyklé sochy a plastiky surrealistický výtvarník Lubo Kristka. Jako typická ukázka může posloužit socha před jeho zámečkem, která se jmenuje Kosmicky načasovaná parapyramidální potence. Pro představu vypadá jako pyramida na jejímž vrcholu rostou vzhůru dvě chlupatá varlata.
Po mostě přes řeku Dyji jsem přeběhl na druhý břeh a vystoupal vysoko do přírodní rezervace Podhradské skály, kde jsem se zastavil na mém velmi oblíbeném místě. Z nejvyšší skály vysoko nad řekou je totiž nádherný výhled zpátky na obec Podhradí nad Dyjí i vzdálenou zříceninu hradu Frejštejn, kde jsem byl před chvílí. Seběhl jsem zpátky k řece a proběhl nedaleko přírodní památka Bau na protějším břehu. Opět jsem zamířil vzhůru lesem a vystopoval na pole. Proběhl jsem obec Oslnovice a po silnici po zelené značce jsem seběhl dolů k Vranovské přehradě do lokality zvané Chmelnice. Zapadající slunce akorát krásně nasvěcovalo zříceninu hradu Cornštejn na protějším břehu. Protože už bylo pozdě nenavštěvoval jsem svá oblíbená místa, ale běžel přímo po značené cestě. Překonal jsem Vysočanský i Bítovský most a místo vrchem přes obec Bítov jsem to vzal spodem kolem Bítovské zátoky. Tam mě trochu vyděsili tři vojáci v uniformě. Pak mě ale došlo, že je tam vojenská zotavovna. Proběhl jsem tedy kolem nich a vystoupal přírodní rezervací U doutné skály k zámku Bítov. Slunce už bylo dávno pryč a začala být zima. Z batohu jsem tedy vytáhl oblečení a čelovku s blikačkou. Stále po zelené značce jsem proběhl přes Slaměný most, který patří k mezi nejstarší kamenné mosty v České republice. Název je odvozen od slámy, která byla kdysi na jeho střeše a zapalovala se v případě útoku, aby nepřátelé nemohli projít. Nechal jsem za sebou obec Zblovice a později i Peksův mlýn v údolí Želetavky. Když se mi vybil mobil, tak jsem byl velice rád za hodinky s mapou, protože tuto oblast jsem až tak dobře neznal. Po deváté hodině v noci jsem se vrátil k autu a vyrazil domů. Pokud budou dobré podmínky, tak se k Vranovské přehradě vrátím během následujících týdnů, kdy začíná vše kvést a opět ji zkusím celou oběhnout a natočit další video.
Garmin Connect | Facebook41 - 52 |
◄ 1 2 3 | 52 |
41 - 52 |
◄ 1 2 3 | 52 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |