| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2021-08-15
Běh 41 km: Novohradské hory - Severovýchod
Účast: Dvořák Štěpán
Výběh z Nových Hradů do Novohradských hor a návštěva tří nejvyšších vrcholů na severovýchodním okraji pohoří.
Pro předchozím dni, kdy jsem po úplné rovině mezi rybníky přebíhal z Třeboně do Horusic jsem s rodiči zamířil ještě jižněji do města Nové Hrady. Nejprve jsem přes centrum prokličkoval dolů pod město, kde jsem vběhl do Terezina údolí, kde se rozkládá národní přírodní památka Terčino údolí. Po naučné stezce jsem proběhl kolem zříceniny Modrého domu a umělého 20 m vysokého Stropnického vodopádu, abych po pár set metrech údolí opustil nahoře u vodní nádrže Humenice. Proběhl jsem kolem zachovalé ale nepřístupné tvrze Cuknštejn a po červené značce zamířil do obce Horní Stropnice. Po cestě už jsem měl výhled na vysoké vrcholy Novohradských hor, které budu dnes postupně zdolávat.
Proběhl jsem obcí Horní Stropnice a opustil ji kolem koupaliště, odkud se cesta začala nenápadně zvedat vzhůru. Za chvíli už byla tak strmá, že to v tom hicu na přímém slunci skoro nešlo běžet. Když jsem úplně propocený vystoupal do úboční obce Dobrá Voda, hned jsem si musel koupit vychlazenou limonádu. I to bylo ale málo, a proto jsem se napil ještě přímo z pramene vytékající z pod kostela Panny Marie Těšitelky. Tento kostel je díky své poloze na úbočí Kraví hory viditelný za dobrých podmínek téměř z celých Jižních Čech. A naopak od něj je výhled zpátky na celé Jižní Čechy. Přímo nad kostelem se konala mše svatá, takže jsem musel proběhnout zpívajícím davem, abych se dostal do lesa a mohl dále stoupat. Posledních pár set metrů k vrcholu stálo za to. Cesta je extrémně prudká a kamenitá, takže opět skoro nešlo ani běžet. I to ale někomu nezabrání zde táhnout kolo, jak už jsem byl jednou svědkem. Po náročném výstupu jsem se konečně dostal na vrchol kopce Kraví hora (953), kde stojí rozhledna. Po vystoupání nahoru jsem ale zjistil, že díky vysokým okolním stromům už z ní nejsou skoro žádné rozhledy. Chvíli jsem si popovídal s jedním turistou a pokračoval.
Po zelené značce jsem kolem skalního útvaru Napoleonova hlava seběhl dolů do obce Hojná Voda, kde jsem u Zvonu setkávání opět odbočil do lesů. Přede mnou ležel kopec Vysoká, přes který vede okružní červená značka. Já jsem si vybral náročnější verzi po severní straně, kde se nachází mnoho skal, ze kterých jsou výhledy do vnitrozemí. Během celého mého stoupání nad Třeboňskem řádila bouřka, takže to hlasitě dunělo. Zde jsem trochu proklínal výběr bot, které do náročnější podmínek nebyly dobré. Jak je cesta nahoru zajímavá, tak samotný vrchol kopce Vysoká (1034) patřící k nejvyšším vrcholů Novohradských hor, není zajímavý vůbec. Kromě malé skály tam není nic, takže jsem se hned vydal na sestup. Neběžel jsem zpátky, ale zamířil jsem do Rakouska.
Jako obvykle se mi potvrdilo, že za státní hranicí rostou větší borůvky, tak jsem si hned trochu natrhal. Když jsem po několika kilometrech zjistil, že je moc hodin, seběhl jsem pro urychlení z lesa na silnici do obce Harbach. Po pár kilometrech jsem opět odbočil na kopec a vystoupal na hlavní cíl této trasy. Jednalo se vrchol kopce Mandelstein (874), kde se na okraji skály nachází krásná vyhlídková plošina. Užil jsem si pro mě úplně nové výhledy směrem k západu slunce a vydal se na cestu zpátky. Čas mě docela tlačil, takže jsem to musel výrazně zkrátit i urychlit. Přeběhl jsem do Česka a po bývalých lesních pohraničních cestách jsem se kolem osady Veveří a Zevlova mlýna dostal zpátky do města Nové Hrady, kde už u auta kvůli mému pozdnímu návratu čekali nervózní rodiče. Ti si dali cyklistický výšlap na mnohem vyšší kopec než já. Popisem vyhlídkové plošiny na vrcholu kopce Nebelstein (1017) mě tak nalákali, že jsem hned věděl, kam při další návštěvě Novohradských hor zamířím. Ačkoli bylo celý den nepříjemné teplo, nenašel jsem žádné místo ke koupání a ani zdroj vody, takže jsem si ve druhé polovině musel vystačit jen se zásobami v batohu. Kopce to byly náročné, ale konečně jsem si to díky výhledům pořádně užil. Také mě potěšilo, že když jsem s hmotností dostal zpátky svůj normální stav, běhalo se mi úžasně lehce. Další den, kdy se v noci přehnaly bouřky, mě čekal poslední běh z Tábora údolím řeky Lužnice.
Garmin Connect | FacebookFotky: 53x
1 - 20 |
1 2 3 ► | 53 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 53 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |