| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2021-09-09
Běh 58 km: Pernštejn - Údolí Svratky - Tišnov - Údolí Bobrůvky
Účast: Dvořák Štěpán
Náročný běh kopcovitou Svrateckou hornatinou okolo hradu Pernštejn, údolím řeky Svratka do Tišnova a noční návrat údolím řeky Bobrůvka přes Trenckovu rokli.
Tentokrát jsem vyrazil do pro mě neznámé oblasti. Chtěl jsem vidět hrad Pernštejn, tak jsem si přes něj naplánoval dlouhý běžecký okruh. Autem jsem dojel do osady Habří, kde jsem po domluvě nechal auto vedle penzionu U statkářky a vyběhl. Po modré značce jsem vystoupal do obce Střítež a následně zase seběhl do obce Věžná, kde jsem odbočil na značku žlutou. A opět mě čekalo stoupání. To už jsem docela cítil v nohách, protože předchozí den v údolí Jihlavy Oslavy nebyl nijak odpočinkový. Na druhé straně kopce mě ale čekala odměna v podobě hradu Pernštejn, o kterém mě nejvíce zaujala informace, že nikdy nebyl dobyt žádným vojskem. Jako první jsem navštívil skalní vyhlídku Mařenčino loubí, která je nejvýše a na hrad je krásně vidět z výšky od západu. Poté jsem po naučné stezce seběhl před hlavní bránu. Dovnitř jsem nešel, a tak jsem pokračoval kolem obnovené zámecké zahrady dolů k silnici. Na druhé straně jsem po naučné stezce naopak zase začal stoupat, přičemž se mi postupně otevíraly krásné výhledy na hrad od jihu až východu. Když les definitivně zakryl tu nádheru, seběhl jsem dolů do obce Nedvědice, kde jsem se hned na okraji zastavil v hospodě na limonádu.
Na druhé straně Nedvědic cesta vedla kolem cukrárny, takže jsem město opouštěl se zákusky v ruce. Pokračoval jsem po červené značce téměř po rovině kolem řeky Svratka, kde jsem mohl trochu zrychlit tempo. U obce Doubravník na mě ale padla nějaká únava, takže přeběh následujícího kopce po zelené značce byl pro mě dost nepříjemný a většinu jsem jen šel. Jakmile jsem na druhé straně seběhl zase dolů k řece Svratka v obci Borač, věděl jsem, že přede mnou leží už jen roviny a hned se mi běželo lépe. Před letními prázdninami jsem z obce Borač vybíhal na kopec Babylon. Tentokrát mě pro změnu čekala dlouhá rovinatá cesta po červené značce kolem Svratky až do Tišnova. Trochu to jen narušil lesní úsek před obcí Štěpánovice, kde jsem kvůli zarostlé lesní cestě musel chvíli pokračovat po značce žluté. Pak už to ale bez jediného problému krásně běželo až na okraj Tišnova, kde jsem u soutoku přeběhl po mostě na druhý břeh a začal se vracet po červené značce kolem řeky Bobrůvka.
Plánované občerstvení v cukrárně na okraji obce Předklášteří mně nevyšlo, protože mi zavřeli doslova před nosem. Musel jsem tedy s omezenými zásobami doběhnout do několik kilometrů vzdálené obce Dolní Loučky. Při pokusu o návštěvu místní hospody jsem zjistil, že jen ve čtvrtek mají zavřeno. A hádejte, co bylo za den? Z internetu jsem vyčetl, že na návsi by měl být obchod, který zavírá za pět minut. Sprintem jsem tam doběhl minutu před zavíračkou, takže prodejce z východu z toho moc radost neměl. Při neustálém křičení na mě v cizí řeči jsem v rychlosti sbalil pytel chipsů, energetický nápoj a limonádu. Jakmile jsem odešel, hned za mnou zhasl a zamkl. Posadil jsem se vedle obchodu a vše spořádal. A protože slunce mezitím zapadlo, z batohu jsem vyndal čelovku. Občerstven, posilněn a připraven jsem vyrazil na posledních 20 nočních kilometrů.
Po červené značce jsem po polích přeběhl do obce Újezd u Tišnova, za kterou jsem se kolem řeky Bobrůvka po loukách dostal na silnici vedoucí do obce Skryje. Tam jsem definitivně zmizel v nočních lesích. Po cestě jsem párkrát zahlédl turistickou značku upozorňující na těžký úsek v Trenckově rokli, ale nijak jsem se nad tím nepozastavoval. Trenckova rokle je zcela ojedinělá skalní soutěska na Vysočině s těžkým terénem a několika menšími vodopády. Když jsem minul Zelenou studánku, cesta začala být členitější. Břeh okolo řeky Bobrůvka byl čím dál více prudší a postupně se měnil spíše ve skálu. V jednu chvíli jsem dokonce zůstal stát na místě, protože jediná cesta, kterou jsem viděl, byla přes mostek, kam jsem však podle mapy jít neměl. Až při několikátém důkladném rozhlížení kolem sebe jsem si ve svitu čelovky všiml téměř kolmé cesty po stráni vzhůru. Nebýt odhalených kořenů stromů, po kterých jsem vylezl, bylo by to téměř neschůdné. Na takhle těžký terén jsem zvyklý, jen ale nesmím mít v nohách 100 km z předchozích dnů. Korunu tomu všemu nasadilo značení. Červená značka vedoucí údolím byla úplně jinde, než ukazovala mapa. Asi ještě někdo po přeznačení neudělal opravu. A protože místy vedlo opravdu hodně stezek, které značeny nebyly, vzniklo z toho tam téměř bludiště. V jednom místě se mi dokonce podařilo v pouze 200 m širokém údolí se tak zamotat, že jsem se vrátil do místa, kudy už jsem šel. A to se mi snad ještě nikdy nestalo. Každopádně kdesi uprostřed Trenckovy rokle jsem se dozvěděl, že rokle je pojmenována podle barona Franz von der Trenck. František Trenck byl slavný ale extrémně krutý vůdce vojska pandurů bránících habsburskou monarchii před nájezdy Turků, který se zde měl na začátku 18. století skrývat po vydání příkazu od Marie Terezie k jeho polapení z důvodu loupení a drancování.
Jak jsem z Trenckovy rokle pomalu vybíhal ven, začínal další problém. Vlhkost a rosa. Všechna tráva zářila při nasvícení jako diamanty, protože byla plná vody. Za chvíli jsem tedy měl úplně mokré boty. A jak už bylo kolem desáté hodiny v noci, začínala být nepříjemná zima. V některých místech u řeky dokonce teplota spadla k pouhým sedmi stupňům. A protože jsem běžel jen v kraťasech a nátělníku, docela jsem mrznul. Asi hodinu před půlnocí jsem znatelně unavený konečně doběhl zpátky do osady Habří k autu. Nijak jsem to neprotahoval, pro ohřátí jsem se napil z termosky ledového pití, které jsem si dopoledne v teple připravoval a vydal se zpátky domů do Třebíče. Ačkoli jsem v byl Trenckově rokli dost zničený bez myšlenky na další návštěvu tohoto zajímavého místa, hned druhý den už jsem měl jasno, že se tam musím někdy vrátit, abych si rokli proběhl i prohlédl za denního světla. Pro začátek jsem aspoň nechal v mapách opravit červené značení, aby odpovídalo skutečnosti.
Garmin Connect | FacebookFotky: 29x
1 - 20 |
1 2 ► | 29 |
1 - 20 |
1 2 ► | 29 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |