Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Po několika letech mě napadlo, že bych kromě běhání kolem řeky Dyje u nás v Česku mohl opět zavítat i do sousedního Rakouska, kde řeka Thaya (Dyje) protéká mnohonásobně delším úsekem. Jako výchozí bod jsem si zvolil malinkatou obec Unterthürnau ležící hned za státní hranicí, kam jsem dopoledne přejel autem. Hned na začátku jsem po mostě přeběhl řeku Thaya (Dyje), abych mohl dále pokračovat po pravém břehu. Lesní cestou jsem se dostal na skálu Julienhöhe, kde se nachází turistický přístřešek, od kterého je pěkný výhled zpátky do údolí řeky Dyje. Po chvíli kochání jsem se vrátil dolů na silnici a přeběhl do nedalekého města Drosendorf (Drozdovice). To jsem celé oběhl dokola a navštívil tak několik krásných vyhlídkových míst, kostel, náměstí i zámek. Další úsek moc zajímavý nebyl, protože jsem opustil údolí a vyběhl na pole, kde jsem to vzal zkratkou přes obce Elsern a Unterpfaffendorf a mezi nimi nacházející se zarostlou rokli s potokem.
Po silnici jsem kolem kamenolomu seběhl ke zřícenině hradu Eibenstein (Ivanov), kde jsem si vylezl až nahoru k věži, od které jsem měl výhled na stejnojmennou obec ležící v údolí řeky Thaya (Dyje). Vrátil jsem se na silnici a doběhl do obce, kde jsem navštívil hřbitov a farní kostel nacházející přímo na vrcholu kopce. Aby náročná cesta pro některé méně zdatné lidi nebyla jejich poslední, je na jižním svahu vybudován výtah. Nedaleko kostela je dole u lesa postaven pomník motoristům ve tvaru okřídleného motorkáře. Další můj úsek už vedl přímo po břehu proti proudu. Díky členitosti a převýšení patří v dané lokalitě k těm nejnáročnějším. Po nějaké době jsem se tak trochu unavený dostal přímo pod zříceninu hradu Kollmitz (Chlumec). V té chvíli jsem dostal šílený nápad vydrápat se na protější stráň, kde se nachází výrazná skála Jungfernfelsen (Panenská skála), abych měl na hrad lepší výhled. Protože cesta nahoru kvůli popadaným stromu vůbec neexistovala, byl to pěkně náročný výstup. Výhled z vršku za to ale stál. Po seběhnutí zpět dolů, jsem přeběhl řeku a přímo kolem hradu vystoupal ještě výše než před tím ke dvěma vyhlídkovým místům na skále u Klingerova mauzolea. Výhledy do údolí byly pěkné, ale už je trochu kazily dlouhé stíny od odpoledního slunce. Napříště to chce vychytat lepší dobu i barevnější období.
Přes nedalekou obec Kollmitzdörfl jsem seběhl opět dolů do údolí a po několika kilometrech po rozježděné lesní cestě jsem se dostal do města Raabs an der Thaya (Rakousy nad Dyjí). Přes most jsem přeběhl na opačný břeh a kolem zámku Raabs (Rakous) stojící na skále přímo nad hlavní silnicí jsem vystoupal nahoru nad město. A protože jsem měl hlad, trochu jsem si nakoupil na benzínce. Příjemně posilněn jsem zamířil zpátky k řece, kde se nachází mnoho vysokých skal, z nichž se na některých provozuje lezení. Při probíhání kolem jedné samoty, mě přivítalo psisko, které mě celé radostné pěkně poskákalo se špinavými packami. Když jsem o něco později dorazil do obce Liebnitz, vzpomněl jsem si jak mi tu na podzim 2018 spadl foťák a bylo po něm. Tentokrát mi zapadlo akorát slunce. Po nedalekém mostě jsem přeběhl na druhý břeh a začal se vracet.
Po západu slunce se obloha krásně zbarvila, a tak jsem si ještě několik desítek minut užíval cestu po silnici. Potom co jsem seběhl v obci Oberpfaffendorf k řece Thaya (Dyje), preventivně jsem si oblékl další vrstvu oblečení a nasadil čelovku. Už za tmy jsem proběhl opět městem Raabs an der Thaya (Rakousy nad Dyjí) a o po stejné cestě vystoupal opět do obce Kollmitzdörfl. Od té doby už jsem pokračoval po cestě jiné. Následoval dlouhý úsek po polích a lesem, kde se skokově měnila teplota, až dolů do obce Eibenstein (Ivanov). Pro urychlení jsem po silnici přeběhl do další obce Primmersdorf, ve které jsem opět odbočil do terénu. Po pár kilometrech jsem se dostal do obce Autendorf, kde jsem to vzal zkratkou přes golfové hřiště. Nakonec už mě čekalo jen seběhnutí hlubokým lesem, kde jsem musel několikrát překonávat potok a dostal se tak zpátky k autu v obci Unterthürnau. Z minulé návštěvy jsem měl docela rozporuplné pocity. Asi i díky bolavé patě. Ovšem tentokrát jsem byl nadšený. Určitě se sem ještě vrátím a vše si proběhnu v hezčím období. Jen nesmím zapomenout, jak náročné kopce se zde nacházejí.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 54 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 54 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |