| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2022-10-09
Běh 50 km: Vranovská přehrada - Bílý kříž
Účast: Dvořák Štěpán, Diviš Petr, Jurda Pavel
Společný běh s kamarády za úžasného podzimního počasí od Bítova kolem Vranovské přehrady k Podhradí nad Dyjí, dále kolem Dyje k Bílému kříži u česko-rakouské státní hranice a pozorování měsíce v úplňku nad zříceninou hradu Cornštejn.
Vranovská přehrada, listnaté stromy, podzim a slunečné počasí je samo o sobě ideální kombinace. Tentokrát se k tomu ale ještě přidal měsíc v úplňku, který v tomto období vychází tak, že ho lze pozorovat přímo nad zříceninou hradu Cornštejn. A protože akorát přijel kamarád Petr, se kterým občas podnikám delší výběhy, byl náš cíl jasný. Nakonec se přidal i další kamarád Pavel a společně jsme vyrazili na náročný celodenní běh k Vranovské přehradě nacházející se kousek od státní hranice s Rakouskem.
Společně jsme přejeli na okraj malé obce Zblovice, kde jsme nechali auto a před desátou hodinou dopolední vyrazili. Nejprve jsme zamířili přes starý statek přímo k blízkému údolí, abych jim ukázal dvě skalní vyhlídky vysoko nad Peksovým mlýnem u řeky Želetavka. Poté jsme se vrátili kolem potoka nahoru do Zblovic, odbočili na zelenou značku a zamířili už k přehradě. Proběhli jsme kolem Jezírka lásky i přes Slaměný most a na chvíli se zastavili u přístřešku Hradní studánka, od kterého jsme měli první výhled na hrad Bítov. Samotný hrad jsme jen oběhli a zastavili se až kousek za ním na skalní vyhlídce, ze které jsme měli první výhled na Vranovskou přehradu. Konkrétně na Vysočanský most, pod kterým do Vranovské přehrady vtéká řeka Želetavka, která těsně před tím obtéká celý hrad Bítov. Následoval kousek cesty po silnici, kde jsme kvůli neděli a krásnému počasí potkali několik velkých skupin turistů. Naštěstí to pro tento den bylo poprvé i naposledy, protože trasu jsme měli naplánovanou náročnými místy, kam se turistům moc nechce.
Proběhli jsme kolem Mohyly předků a krátce se zastavili pod rozhlednou Rumburak. Poté jsme se vrátili na zelenou značku, abychom se dostali k jedné z nejkrásnějších vyhlídek nad Vranovskou přehradou. Skalní vyhlídka Čertice leží nedaleko obce Bítov a je z ní nádherný výhled na celou Bítovskou zátoku s rekreačními objekty a poloostrovem Horka uprostřed. V kochání jsme pokračovali i na nedaleké skalní vyhlídce Čertice, kde jsme se zapovídali s turistkami, které mě poznaly z televizního pořadu Všechnopárty. To byla celkem zajímavá událost, protože minulý rok na jaře se mi kousek odtud stalo to samé. Seběhli jsme dolů k přehradě a po Bítovském mostě se dostali na druhý břeh, kde nás čekalo nejnáročnější stoupání na trati. Museli jsme se totiž doslova vyškrábat přírodní rezervací Cornštejn nahoru k předsunuté baště zříceniny hradu Cornštejn, u které se nachází nejvýše položené vyhlídkové místo nad Vranovskou přehradou. Kromě přehrady je vidět opět i Bítovská zátoka, tentokrát jen z opačné strany. Při následné cestě dolů jsme se na chvíli zastavili u samotného Cornštejnu a poté jen přeběhli na další vyhlídku na Výří skále. S výhledem opět na Cornštejn i rekreační oblast Chmelnice jsme posvačili hermelín s kabanosem a potom pokračovali po Vysočanském mostě pod hradem Bítov na druhý břeh. Opět následoval prudký výstup nahoru, abychom se dostali k poslední vyhlídce na hrad Cornštejn. Na toto místo se vrátíme ještě večer, abychom mohli pozorovat úplněk. Prozatím nám vyhlídky skončily.
Seběhli jsme dolů k přehradě po nové cestě, kterou jsem zde na jaře prořezal a pokračovali přes rekreační oblast Chmelnice k poslednímu přístavišti pro parníky. Výjimečně jsme zamířili do hluboké rokle, kde ještě před několika lety vedla zelená značka. Když asi po kilometru začala být cesta plná kopřiv, úplně jsme změnili plán. Místo nahoru do obce Oslnovice, jsme zamířili po stráni nahoru na silnici a vydali se úplně opačným směrem k rekreační oblasti Farářka. Od ní jsme potom pokračovali v těsné blízkosti břehu až k rekreační oblasti Penkýřky, kde je občas vidět poslední splav před začátkem Vranovské přehrady. Přímo od něj jsem totiž v srpnu 2016 doplaval k 25 km vzdálené hrázi. Další úsek byl dost obtížný, protože cesta střídavě mizela nebo se na ní objevovaly popadané stromy. Naproti přírodní památce Bau jsme se dostali zpátky na lepší cestu a začali stoupat k přírodní rezervaci Podhradské skály. Když jsme se dostali na okraj skal, měli jsme krásný výhled na vzdálenou zříceninu hradu Frejštejn, řeku Dyje a mezi nimi se nacházející obec Podhradí nad Dyjí. A kdyby se slunce neschovalo za velký mrak, mohl být výhled ještě lepší. Seběhli jsme dolů do Podhradí, kde nás hned na začátku přivítala plastika Kosmicky načasované parapyramidální potence a zámeček Lubo. Krátce jsme navštívili zříceninu hradu Frejštejn a vydali se po silnici k poslední vyhlídce.
Slunce se pomalu opět začalo klubat zpoza mraků, a tak jsme o půl hodiny později ke skalám v přírodní rezervaci Bílý kříž přiběhli, když už krásně svítilo. Vylezli jsme po starém dřevěném žebříku nahoru na Grázlovu vyhlídku, ze které jsme měli výhled zpátky do údolí, kde řeka Dyje vtéká z Rakouska do České republiky. Naposledy jsme se pokochaly výhledem a vyrazili na zpáteční cestu, protože přesně za hodinu měl vycházet měsíc. Po naučné stezce jsme přeběhli do obce Uherčice, kde jsme v zámeckém parku navštívili obelisk a umělou zříceninu rozhledny, která je nejstarší rozhlednou na Moravě a druhou nejstarší rozhlednou v Česku. Přes pole jsme přeběhli do obce Korolupy, kde jsme odbočili pro urychlení na silnici. Během několika minut nám za zády zapadlo slunce a před námi začal stoupat červený měsíc v úplňku. V té chvíli mi bylo jasné, že jsem čas odhadl špatně a nestíháme, protože k vyhlídce to bylo stále ještě 2,5 km. Ihned jsme zrychlili, co nám celodenní únava dovolila. Po celou dobu byl úplněk přímo před námi nad silnicí, takže to byla krásná podívaná. Kámošům jsem trochu utekl a dolů na vyhlídku se dostal přesně patnáct minut po východu. Protože zřícenina hradu Cornštejn se nachází poměrně vysoko, byl úplněk přesně tam, kde jsem ho potřeboval. Samozřejmě být tam dříve a sledovat celý východ by bylo lepší, a hlavně příjemnější než sprintovat několik kilometrů po silnici. Po pár minutách dorazili i naštvaní kámoši, které jsem při svém úprku nechal daleko za sebou. Pořídili jsme několik fotek, nasadili čelovky a vydali se na poslední úsek. Po poli jsme se dostali do obce Vysočany, kde jsme odbočili na silnici. Abychom si okruh ještě trochu prodloužili, neběželi jsme po zelené značce přes Peksův mlýn, ale pokračovali po silničních serpentýnách kolem Svobodova mlýnu. Přesně po 50 km jsme se po osmé hodině večer vrátili zpátky do obce Zblovice k autu a mohli vyrazit domů do Třebíče.
Garmin Connect | FacebookFotky: 75x
61 - 75 |
◄ 1 2 3 4 | 75 |
61 - 75 |
◄ 1 2 3 4 | 75 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |