Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Podzimní oblačnost a mlhy jsou strašné. Kvůli nim jsem ráno odložil plánovaný celodenní běh národním parkem Podyjí s natáčením a po hodně dlouhém přemýšlení nakonec zamířil do blízkého údolí řeky Jihlava pod Dalešickou přehradou. Auto jsem nechal v obci Mohelno a až o půl druhé vyrazil. Krátce jsem navštívil národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step, ze které je výhled na jadernou elektrárnu Dukovany nad Mohelenskou přehradou. Poté jsem přeběhl na nedaleký kopec Na Čihadle (337), z jehož úbočí je výhled dolů do údolí na velký meandr řeky Jihlava. Po prudkém sešupu právě k řece jsem po splavu přebrodil na druhý břeh, kde jsem kolem vodního mlýna Havránek vystoupal do přírodní rezervace Pod Havranem. V horní části se nachází skalní vyhlídka, ze které je krásný výhled do údolí. Aktuálně jsem tak mohl pozorovat stádo ovcí, které někdo nově chová dole podél řeky u rekreačních chat. Když mě to bečení omrzelo, zamířil jsem opět dolů k řece, kde jsem přebrodil zpátky. Dostal jsem se tak ke skalní oblasti Baby, kam občas jezdíme lézt. Trochu jsem tam pročistil popadané stromy a odkryl tak malou, ale o to zajímavější skalní věž Jeníček, která byla doposud skryta za větvemi. Nakonec jsem po stráni vyšplhal nahoru na skálu. Protože jsem tu byl kvůli pozdnímu vyběhnutí docela pozdě, měl jsem slunce za zády a mohl si tak užít pěkný výhled na ostatní nasvícené skály a celé údolí s řekou Jihlava. Následoval přesun po červené značce po úbočí údolí přes další skalní vyhlídky Velká skála a Kačer. Nakonec jsem seběhl pod zříceninu hradu Templštejn. Protože už bylo pozdě, nešplhal jsem nahoru, ale pokračoval po protějším úbočí po skalách v přírodní památce Pustý mlýn. Když už slunce začínalo slábnout, posadil jsem se na okraj jedné ze skal a při západu slunce pojídal sušené ovoce, které jsem s sebou tenhle rok začal nosit jako svačinu. Když vše nenávratně pokryl stín, nasadil jsem čelenku i rukavice a vyrazil do závěrečné části.
Závěrečná část není úplně přesné označení. Za sebou jsem měl totiž jen 16 km a přede mnou jich leželo ještě 34. Pro urychlení jsem odbočil na silnici a stále kolem řeky zamířil do Ivančic. V obci Řeznovice už jsem přestával vidět, proto jsem nasadil čelovku s blikačkou. V Ivančicích jsem výjimečně neodbočil na cyklostezku, ale na turistickou cestu a do Oslavan se tak dostal po mnohem delší a náročnější polní cestě značené zelenou značkou. Vystoupal jsem k potemnělému bývalému dolu Kukla a poté se vrátil dolů do Oslavan. Stále po zelené značce jsem zamířil do údolí řeky Oslava, kde bylo jen pouhých pět stupňů nad nulou. To už jsem v kraťasech a krátkém tričku začínal cítit zimu. Naštěstí cesta pokračovala po lesní cestě vzhůru, takže jsem se dostatečně zahříval. Kolem bývalého Josefova dolu jsem vystoupal do obce Čučice, za kterou jsem odbočil na červenou značku. Při sbíhání lesem nedaleko vyhlídky Panorama jsem před sebou po obou stranách cesty zahlédl stádo divočáků. Na pár minut jsem raději zastavil a čekal, než hlasité chrochtání zmizelo kdesi v dálce. Potom jsem pozvolna a pro jistotu vyzbrojen kusem těžkého klacku seběhl ke zřícenině hradu Levnov (Ketkovický hrad). Stejně jako před dvěma týdny jsem se na chvíli zastavil na okraji vysokého skalního hřebenu nad soutokem řek Oslava a Chvojnice a užíval si výhled. Byla noc, takže jsem sice kromě nasvícené jaderné elektrárny Dukovany a hvězd na nebi vůbec nic neviděl, ale zase bylo krásné ticho, které rušila jen tekoucí voda dole v údolí. Po skalách jsem seběhl dolů k soutoku a kolem Senoradského mlýna zamířil na druhém břehu ven z údolí. Nakonec už jsem se jen po polních cestách značených modrou značkou vrátil o půl jedenácté v noci do obce Mohelno zpátky k autu. Zpáteční cesta do Třebíče byla mírně neobvyklá, protože jsem zjistil, že přestaly fungovat brzdy. Naštěstí byla noc, takže nebyl žádný provoz a při výletním tempu s jednou rukou stále na ruční brzdě jsem je až domů vůbec nepotřeboval.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 32 |
1 - 20 |
1 2 ► | 32 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |