Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Když jsem den dopředu viděl, že předpověď na mé narozeniny mezi zataženými dny slibuje slunečné počasí a relativně vysoké teploty, rozhodl jsem se toho využít. Naplánoval jsem si celodenní běh s cílem zvládnout aspoň 100 km. Minulý rok jsem zvládl 111 km, ale bylo zatažené mrazivé počasí a moc mi to nesedlo. Nejlepší podmínky předpověď ukazovala na jihu, takže cíl byl jasný. Opět se podívat k Vranovské přehradě.
Ráno jsem vstal v pět hodin, najedl se, nachystal si věci, obul silniční boty a pár minut po šesté ještě za tmy a slabého mrazu vyběhl. Po prvních 10 km jsem se dostal na Klučovskou horu. Ačkoli bylo téměř jasno, kvůli mraku nad východním horizontem jsem z právě vycházejícího slunce nic neviděl. Už za denního světla jsem zamířil dolů do města Jaroměřice nad Rokytnou, kde se stále ještě válela mlha. Po 20 km jsem navštívil zámecký park i zámek a pokračoval dál na jih. I když bylo dávno po deváté hodině a slunce příjemně hřálo, místy se stále válela mrznoucí mlha a silnice byla jedna ledová plocha. V obci Hostim, kde jsem za sebou měl 30 km, jsem se rozhodl, že si odložím trochu oblečení. Nakonec to dopadlo, že jsem dál pokračoval pouze v krátkém letním oblečení a zbytek jsem měl nacpaný v batohu. Na to, že jsem o týden dříve běhal už v 10 cm sněhu, tak to byla obrovská změna. Překonal jsem hlavní silnici vedoucí z Moravských Budějovic do Znojma a přes obec Štítary seběhl přesně po 50 km k Vranovské přehradě. Zde jsem se výrazně zdržel, protože jsem potkal jednu paní, která sleduje moje fotky. Povídali jsme si, a přitom přešli po hrázi přehrady až do Vranova nad Dyjí, kde jsme se rozloučili. Já jsem pokračoval na náměstí, kde jsem si nakoupil svačinu a vodu, abych si doplnil pití ve vaku.
Cíl jsem měl splněný a mohl jsem se vydat na zpáteční cestu. Jenomže počasí bylo nádherné a slunce hřálo, a tak jsem se rozhodl si to natáhnout ještě o pár desítek kilometrů až do Rakouska. Bylo po jedné hodině odpolední, takže jsem věděl, že mě bude čekat hodně dlouhý noční úsek. To jsem ale neřešil. Zatím byl den. Kolem zámku jsem vystoupal nad údolí a přes obec Šafov jsem přeběhl do obce Stálky. Kolem třetí hodiny odpoledne se slunce schovalo za obří mrak. Protože výrazně klesla teplota, oblékl jsem si zpátky dlouhé oblečení. Po pár kilometrech jsem překročil státní hranici a byl v Rakousku. Proběhl jsem obcí Heinrichsreith, za kterou následovalo město Drosendorf Altstadt. Proti proudu řeky Thaya jsem se dostal k obci Unterthürnau a začal stoupat z údolí lesem nahoru. Mezitím zapadlo slunce, takže jsem měl nahoře pěkný výhled na rudou oblohu. Opět jsem překročil státní hranici a byl zpátky v Česku. Bylo přibližně půl páté odpoledne, za sebou jsem měl 75 km a domů mi zbývalo dalších 55. Protože jsem začínal cítit únavu, bylo mi jasné, že stihnout se vrátit do půlnoci bude boj. V obci Vratěnín jsem se připravil na noční úsek. Vzal jsem si teplejší rukavice, v brýlích vyměnil sluneční skla za čirá a nasadil čelovku s blikačkou.
Po vedlejších silnicích jsem se dostal do obce Dešná, kde jsem na chvíli odbočil na hlavní silnici vedoucí z Rakouska, abych se co nejrychleji dostal do města Jemnice. Měl jsem totiž velký hlad. V centru jsem si koupil pořádný kebab a vyrazil do posledních 40 km. Tou dobou už jsem byl dost unavený a nohy bolely čím dál více. Než na samotný doběh domů jsem se začal soustředit na každou následující vesnici. Proběhl jsem obcí Dešov a vystoupal do obce Krasonice. Čím více jsem se blížil k Želetavě, tím větší jsem měl krizi. Asi nejhorší to bylo v obci Bítovánky, kde jsem i výrazně zpomalil. Pak jsem si ale musel odskočit do lesa, což mi velmi pomohlo, protože se mi běželo mnohem lépe. Bylo kolem 22. hodiny v noci a provoz aut téměř ustal. Trochu jsem zesílil hudbu ve sluchátkách a přeběhl velký les, který se rozkládá okolo Mařenky, která je nejvyšším vrcholem Třebíčska. To už mi domů zbývalo asi 10 km a poslední větší kopec. Protože i v noci bylo jasno, teplota u země už se nějakou dobu pohybovala pod nulou. Kvůli tomu začala silnice místy nebezpečně namrzat. Naopak mě to pomohlo z kopce dolů, protože jsem se vlastně jenom klouzal. Prokličkoval jsem poslední obcí Stařeč a přesně osm minut před půlnocí jsem po 130 km doběhl domů, čímž jsem ukončil oslavu mých narozenin. Byl jsem sice z celodenního běhu zničený, ale zároveň šťastný.
Narozeniny 2023 | Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 49 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 49 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |