2023-05-08
Běh 42 km: Žďárské vrchy

Odpolední proběhnutí jarní krajinou přes devět různých skalních útvarů ve Žďárských vrších.

Dopoledne jsem zamířil do Žďárských vrchů, abych se po několika letech proběhl po okruhu, který jsem si tam kdysi naplánoval jako první. Auto jsem nechal v obci Sněžné a kolem 13. hodiny vyrazil. Po červené značce jsem seběhl do obce Blatiny, odkud jsem vystoupal k monumentu Radka Jaroše připomínající výkony jednoho z nejlepších českých horolezců. Kolem skalní oblasti Dráteničky, kam byl kvůli hnízdění ptactva zakázaný vstup, jsem zamířil nahoru na Malinskou skálu. Protože byl státní svátek a krásné jarní počasí, nahoře jsem potkal více lidí než za všechny moje předchozí návštěvy dohromady. Asi půlhodiny jsem se kochal výhledy na všechny strany, protože lepší vyhlídka na trase už nebyla. Byla celkem dobrá viditelnost, takže v dálce na horizontu byly matně vidět zasněžené krkonošské hřebeny.

Stále po červené značce jsem proběhl kolem nevýrazné Lisovské skály, abych po dalších pár kilometrech vystoupal na nejvyšší bod Žďárských vrchů. Ačkoli z vrcholu Devět skal v nadmořské výšce 836,3 m není kvůli okolním stromů téměř žádný výhled, opět se to tam hemžilo velkým množstvím lidí. Odbočil jsem na značku modrou, po které jsem seběhl k Bílé skále, která je nenápadně umístěna na velké mýtině v lese, takže ji lze snadno minout. Protože na ní svítí slunce, v černém lese její světlá barva působí trochu nezvykle. Pokračoval jsem dolů do obce Křižánky, kde jsem si nakoupil v obchodě. Po občerstvení jsem na opačné straně údolí vystoupal k lezecké oblasti Čtyři palice. Na čtyřech mohutných skalních věžích akorát několik skupin lezců zdolávalo jejich vrcholy. Chvíli jsem je pozoroval a pak pokračoval. Nedaleko odsud jsem navštívil skálu Velké (Milovské) perničky, která byla jako poslední na mé cestě natočená na jih a svítilo na ní slunce.

Po dalších pár kilometrech jsem proběhl kolem skály Zkamenělý zámek, která patří k těm méně zajímavým. Opět jsem odbočil na červenou značku, po které jsem doběhl ke skále Malé (Rybenské) perničky. To byla devátá a zároveň poslední na mé trase. Seběhl jsem dolů do obce Pustá Rybná, za kterou jsem vystoupal na Lucký vrch (739). S výhledem na vzdálené Orlické hory jsem se oblékl, protože slunce už pomalu mizelo za mraky a začínalo se ochlazovat. Seběhl jsem do obce Telecí, kde jsem odbočil na značku zelenou. Následoval dlouhý výstup na hřeben, po kterém jsem seběhl na druhou stranu údolí do obce Krásné. Nyní přede mnou leželo největší stoupání. Na 3 km jsem musel vystoupat o 260 m výše, abych se dostal na Buchtův kopec (813), kde stojí radiolokační stanice Řízení letového provozu České republiky. Přímo nahoře mi akorát zapadlo slunce, takže jsem závěrečné sbíhání zpátky do obce Sněžné k autu zvládl ještě za světla. Další den mělo být stále pěkné počasí, proto jsem při cestě domů do Třebíče přemýšlel, kam vyrazím.

Fotky: 42x

Radiolokační stanice Řízení letového provozu České republiky na vrcholu Buchtova kopce (813)
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Mapa s trasou