Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Po více než hodině cesty jsem o půl osmé ráno auto zaparkoval u hráze Vírské přehrady a vydal se na náročný běžecký okruh. Údolí kolem řeky Svratka je totiž velice kopcovité. Důvod, proč jsem vyrážel brzo ráno, bylo natáčení videa, které jsem z této oblasti ještě neměl. Jenže když jsem po několika kilometrech doběhl na skalní vyhlídku Klubačice, ze které je krásný výhled na údolní obec Vír, zjistil jsem, že nemám dálkový ovladač k foťáku. Musel jsem se tedy přes kopec vrátit zpátky k autu. Tím jsem ztratil hodinu času, která byla velmi důležitá. Protože za světla už bych to nestihl, dost naštvaný jsem nechal kameru v autě a pokračoval už jen s foťákem. Zároveň jsem si řekl, že trochu pozměním plánovanou trasu a budu hledat nové cesty i místa.
Vrátil jsem se na skálu Klubačice, ze které jsem seběhl dolů do obce Vír, kde jsem obhlédl ještě dopoledne nasvícené skály, na kterých se v zimě provozuje ledové lezení. V místním obchodě jsem si koupil snídani a pokračoval po břehu Svratky. Na konci obce Vír jsem odbočil do lesa a velmi zarostlou cestou vystoupal na vrchol kopce Dubovice (640), u kterého jsem si minulý rok všiml, že ho vykáceli. Náročný výstup se mi vyplatil tak z poloviny. Sice jsem měl krásný výhled dolů do údolí, ale také jsem si odtud odnesl naražený zadek a rozseknutou dlaň. Po polích jsem seběhl o něco níže, kde jsem navštívil asi nejkrásnější vyhlídku v této oblasti. Jmenuje se Hraběcí stolek a je z ní výhled na velký meandr Svratky pod vodní nádrží Vír II. Chvíli jsem si poseděl na okraji vysoké stráně a kochal se výhledem na opačnou stranu údolí, kam jsem se musel dostat.
Lesní cestou jsem seběhl oklikou dolů ke Svratce, kde jsem objevil nenápadnou cestu s brodem. Protože ale voda vytékala o něco výše ze dna přehrady, byla až nepříjemně ledová. Na druhém břehu jsem vystoupal k malé a nenápadně v lese schované zřícenině hradu Pyšolec. Od mé minulé návštěvy se místo trochu zrekonstruovalo, kdy se opravila historická studna. Po červené značce jsem poté vystoupal přes obec Kobylnice až nahoru na kopec, kde stojí zřícenina hradu Zubštejn. Kromě toho, že jsou z ní pěkné výhledy, tak ji považuji za jednu z nejhezčích zřícenin, které znám. Po dlouhé chvíli kochání jsem po žluté značce seběhl zpátky dolů do obce Vír, kde jsem si tentokrát v obchodě koupil oběd. Po doplnění sil jsem přes Rosiho skálu a ferratové cesty vystoupal zpátky k hrázi Vírské přehrady k autu, kde jsem ukončil první okruh. Do batohu jsem si vzal čelovku, nové akumulátory, vyměnil jsem si propocené ponožky a hlavně jsem si nabral nějaké tyčinky a doplnil pití ve vaku.
Druhý okruh jsem zahájil po levém břehu Vírské přehrady. Po několika kilometrech jsem se tak dostal na dohled od Chudobínské borovice rostoucí na skále obklopené vodou, která se stala Stromem roku 2019 a následně i Evropským stromem 2020. Kousek za borovicí jsem opustil přehradu, abych po cyklotrase vystoupal do obce Vítochov, kde na hřbitově stojí krásný kamenný kostel sv. Michaela. Po krátkém obhlédnutí jsem po červené značce opět zamířil dolů k přehradě. Úplně až k vodě jsem se ale nedostal, protože jsem kolem Ostré skály seběhl přímo do obce Dalečín. U zříceniny hradu přímo vedle obecního úřadu jsem odbočil na zelenou značku a začal stoupat na druhou stranu údolí. Čas se pomalu přibližoval k deváté hodině večerní a za zády mně sláblo slunce mizející za slabou oblačností. Přímo při západu jsem stanul u obrovského Partyzánského památníku, za kterým jsem seběhl do obce Polom. Nyní přede mnou leželo úplně poslední stoupání. Kolem půl desáté v noci jsem se dostal na vrchol kopce Horní les (774), kde stojí rozhledna. Ve tmě už sice nebylo téměř nic vidět, ale i tak jsem se nahoru podíval. Potom už mě čekalo závěrečné seběhnutí s čelovkou na hlavě přes obec Chlum až zpátky k autu u hráze Vírské přehrady.
Jak mě ze začátku velmi vadilo, že jsem přestal natáčet, tak se to v průběhu dne úplně otočilo. Zjistil jsem, že bych to za světla opravdu nestihl, ale hlavně jsem objevil nové cesty i místa, které trať o něco ještě vylepšily. Také jsem trochu přehodnotil směr běhu, protože okolo Vírské přehrady jsou tak velké kopce, že brzy ráno jsou tam značné rozdíly míst, kde svítí slunce, a kde je ještě stín. Po potvrzuje i převýšení, kdy jsem získal 2500 výškových metrů na 60 kilometrech. Na příště jsem tedy snad už připravený a plánované video se podaří.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 80 |
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 80 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |