Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Po třech týdnech jsem opět zamířil k česko-rakouské státní hranici, abych se proběhl kolem řeky Dyje. Tentokrát ale v opačném směru, proti jejímu proudu, směrem do Rakouska, kde se jmenuje Thaya. Auto jsem nechal kousek za pohraniční obcí Vratěnín a hodinu před obědem už za nezvykle vysoké teploty vyrazil. Nejprve jsem po naučné Graselově stezce přeběhl do přírodní rezervace Bílý kříž na Grázlovu vyhlídku. Z vršku skály jsem měl, bohužel přímo proti slunci, výhled do údolí řeky Dyje ještě v České republice. To ale bylo pro tento den naposledy. Po slezení starého dřevěného žebříku dolů k řece jsem totiž zamířil do Rakouska, kde se Dyje změnila na Thaya.
Kousek za hranicemi jsem vystoupal na skálu Julienhöhe, ze které je vysokou nad řekou výhled na město Drosendorf (Drozdovice). Tou dobou se obloha nepříjemně zatáhla až jsem měl nutkání se vrátit. Pokračoval jsem ale dál přímo do města. Proběhl jsem zvláštní milionářkou čtvrtí, kde stojí směsice nových i starých rodinných domů, obyčejných chat a vše vypadá, jako by se tam o to už roky nikdo nestaral. Za místním cirkusem jsem se chtěl podívat na jednu skalní vyhlídku, ale bohužel jsem zjistil, že pozemek je od předchozího roku kompletně oplocený. Přeběhl jsem na náměstí, které bylo pro změnu kompletně rozkopané. Obhlédl jsem aspoň zámek Drosendorf (Drozdovice), který musí být nádherný hlavně na podzim, protože jeho hradby jsou porostlé nějakou plazivou okrasnou rostlinou, která se na konci své vegetační doby výrazně zbarvuje. Aspoň vím, kam jeden den v říjnu vyrazím. Kolem fotbalového hřiště jsem potom město opustil.
Po polní cestě jsem proběhl obcí Elsern, za kterou následoval krátký silniční úsek přes obec Unterpfaffendorf zpátky dolů řece. Naproti kamenolomu jsem vystoupal ke zřícenině hradu Eibenstein (Ivanov), ze které jsem měl výhled na stejnojmennou obec na druhém břehu řeky Thaya (Dyje), kam jsem posléze přeběhl. Ulicemi jsem vystoupal k farnímu kostelu, nacházejícímu se na vrcholku kopce uprostřed obce. Přístupová cesta ke kostelu je tak náročná, že pro méně zdatné obyvatelstvo dokonce jezdí nahoru ke kostelu po jižním úbočí kopce venkovní výtah. Protože téměř u každého kostela je zdroj vody, pořádně jsem se občerstvil. Pod kostelem jsem ještě navštívil obrovský památník motoristů a poté zamířil dál kolem Dyje.
Několik následujících kilometrů vedlo po turistické cestě v náročném kopcovitém terénu přímo kolem břehu. Po asi hodině jsem se dostal pod zříceninu hradu Kollmitz (Chlumec). Kousíček od cesty jsem objevil skrytou ale nádhernou skálu Sauschneiderhalbhöhle (Sauschneiderova polojeskyně), která byla extrémně převislá, ale hlavně osázená fixním jištěním pro trénink lezení. Po neudržované zarostlé lesní cestě jsem vystoupal na skálu Burgblick, ze které je krásný panoramatický výhled do údolí řeky Thaya (Dyje) na obec Kollmitzgraben a zříceninu hradu Kollmitz. Opět zarostlou cestou jsem seběhl přímo dolů do obce. Protože celý den bylo po velmi dlouhé době nepříjemné teplo a já byl zpocený i špinavý od prodírání houštinami, tak jsem se pro tento rok poprvé při běhu vykoupal. Příjemně ochlazený jsem vystoupal ke zřícenině hradu Kollmitz, od které jsem přes starou Böhmische Mauer (českou zeď) vystoupal na skálu Uhufelsen, ze které je krásný výhled na velký meandr řeky Thaya (Dyje). Protože už bylo kolem 18. hodiny, zrušil jsem cestu dál do města Raabs an der Thaya (Rakousy nad Dyjí) a vydal se raději po opačném břehu zpátky.
Nejprve jsem kolem Klingerova mauzolea vystoupal do obce Kollmitzdörfl, kde jsem odbočil na turistickou cestu, po které jsem po několika kilometrech seběhl zpátky do obce Eibenstein (Ivanov), kde už jsem byl odpoledne. Opět jsem vystoupal k farnímu kostelu, kde jsem si tentokrát kromě občerstvení doplnil i pití ve vaku. Po proudu řeky Thaya (Dyje) jsem potom přeběhl do obce Primmersdorf, kde jsem údolí definitivně opustil. Po několika kilometrech jsem vyběhl do obce Autendorf, kde dál cesta pokračovala kolem golfového klubu Thayatal-Drosendorf. Tam se mi přihodila zajímavá věc. Po cestě jsem pořídil několik fotek golfového hřiště a pokračoval dál k lesu. Než jsem tam ovšem doběhl, dojel mě chlápek v golfovém vozíku a cosi na mě německy spustil. Na to jsem mu základní angličtinou odpověděl, že mu nerozumím. Začal se mě tedy anglicky vyptávat, co tam dělám a proč jsem si hřiště fotil. Protože jsem v angličtině nedokázal zformulovat nic kloudného, začal se mě ptát, odkud jsem a jestli mám cestovní pas. To už jsem ho rovnou ignoroval a pokračoval dál do lesa. Vůbec netuším, co po mně chtěl, ale moc nepochodil, otočil to a odjel zpátky.
Já už jsem téměř po tmě pouze navštívil v lese zříceninu kostela Gaber, proběhl poslední rakouskou obcí Oberthürnau a před desátou hodinou v noci se vrátil zpátky k autu, kterým jsem vyrazil domů do Třebíče. Po cestě mě čekalo ještě malé rozptýlení, když mi přes silnici přeběhla smečka mladých lišek a zvědavě na mě potom koukali ze škarpy. Už je to 6,5 let co fotím kvalitním foťákem a teprve až teď jsem našel odvahu a využít svých zkušeností, abych začal fotit do formátu RAW. Fotky sice zabírají více místa i výkonu a je s nimi složitější práce, ale výsledek stojí za to. Opět tedy následovalo obvyklé zamyšlení, proč jsem s tím nezačal už dříve?
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 53 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 53 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |