| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2023-07-18 - 2023-07-23
Šestidenní běh z Třebíče přes Javořici a Českou Kanadu do Jihlavy a zpět
Účast: Dvořák Štěpán
Šestidenní běžecké putování 330 km s přespáváním v přírodě (fastpacking) z Třebíče k Javořici, odkud jsem na otočku pokračoval k lázním Svatá Kateřina a následně i do České Kanady, abych se nakonec přes Jihlavu vrátit domů.
Přesně po roce jsem opět využil situace, kdy kamarádi pořádali letní tábor pod Javořicí, a vyrazil se proběhnout na několik dní s přespáváním v přírodě. Na táboře mám totiž ideální podmínky na přespání, doplnění jídla i energie. Předpověď počasí ovšem moc ideální nebyla, takže jsem se rozhodl až pár hodin před vyběhnutím s tím, že pokud by počasí moc nepřálo, vrátil bych se domů oklikou třeba hned druhý den. Žádný podrobnější plán jsem vůbec neměl. K běžeckému batohu jsem přidělal vaky, do kterých jsem si zabalil karimatku, bivakovací vak i spací pytel. Pití i náhradní akumulátory do foťáku a kamery jsem si po minulé dobré zkušenosti vložil do běžeckého pásu. Celou výbavu se mi podařilo vecpat do pouhých 6,5 kg. Nazul jsem si staré roztrhané, ale stále dobře odtlumené boty a vyrazil.
První den v úterý odpoledne jsem vyběhl od domu ve městě Třebíč a zamířil přes obce Opatov a Telč k nejvyššímu kopci široko daleko, kterým je Javořice, kam jsem dorazil před desátou hodinou večerní. Druhý den bylo překvapivě nádherné počasí, takže jsem nechal věci na spaní v táboře a vyrazil oběhnout Javořici. Kolem Velkého pařezitého rybníka a přes lázně Svatá Kateřina jsem dorazil do města Počátky, odkud jsem se vrátil zpátky pod Javořici. Třetí den jsem se v táboře rozloučil, opět si sbalil věci na spaní a zamířil do České Kanady, kde jsem přečkal noc na břehu přírodního koupaliště u Starého Města pod Landštejnem. Čtvrtý den jsem nejprve chtěl vyrazit domů, ale protože se mi stále běželo dobře, rozhodl jsem se, že si to o den prodloužím, a zamířil k Vranovské přehradě. Jenže u města Slavonice jsem si vzpomněl, že kamarádi o dva dny později vybíhají z města Jihlava do Třebíče, takže jsem opět změnil plán a stočil to do 100 km vzdálené Jihlavy, abych je v neděli ráno překvapil.
Přes město Dačice jsem se proto vrátil zpět pod Javořici, kde jsem v polovině trasy opět přespal v táboře. Pátý den jsem pokračoval přes město Třešť do Jihlavy, kde jsem přespal u rybníka na okraji města. Poslední den v neděli jsem brzy ráno zamířil k vlakovému nádraží, kde jsem kamarády chtěl překvapit. Bohužel oni překvapili mě, protože napsali nepřesné informace a vybíhali z jiného místa. Protože jsem ale byl po 270 km za pět dnů unavený, nechtělo se mi je stíhat. Místo toho jsem opět sám vyrazil po své vlastní trase a navštívil v údolí řeky Jihlava místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Domů jsem se vrátil unavený, ale spokojený, protože šest běžeckých dnů jsem opravdu nečekal.
Článek
Den 1 - 2023-07-18 - Úterý
Celé dopoledne přemýšlím, jestli k Javořici vyrážet nebo ne. Předpověď počasí totiž na následující dny není úplně ideální. Nakonec se rozhodnu zkusit štěstí. Kdyby bylo nejhůře, tak se vrátím zase domů. Po téměř dvouhodinové přípravě věcí, vybíhám až v jednu hodinu po poledni. Obloha je úplně modrá a běží se mi dobře. Ještě aby ne, když je to první den. Proběhnu obcemi Stařeč i Čechočovice a krátce se zastavuji na úbočí Zadní hory, odkud mám poslední výhled zpátky na Třebíčsko. Následuje asfaltová silnice přes vykácené heraltické lesy až do obce Opatov, kde si nakupuji v obchodě.
Za Opatovem již pokračuji po žluté turistické značce, která mě vede po nezajímavé cestě přes obce Hladov a Nepomuky. Když překročím hlavní silnici, krátce se připojuji na značku červenou, po které se dostávám k obci Dyjice. Tam ale značku opouštím a cestu si zkracuji po poli, abych v Telči stihl obchod, který zavírá v osm hodin večer. Po nákupu probíhám historickým centrem a při západu slunce město opouštím. Po zelené značce vedoucí přes obce Hostětice a Lhotka se před desátou hodinou večerní už za tmy dostávám k rybníku Dolní Mrzatec přímo na úpatí kopce Javořice, kde kamarádi pořádají letní tábor. Umyji se, najím se, přeperu si věci a po posezení u ohně jdu po půlnoci spát do bivaku vedle tábora.
Den 2 - 2023-07-19 - Středa
Druhý den ráno je obloha opět úplně jasná. Místo domů vyrážím tedy na další cestu. V táboře si nechávám věci na spaní a jen nalehko vybíhám kolem rybníka Horní Mrzatec a zříceniny hradu Štamberk k zatopenému lomu Řásná, kde právě probíhá potápěčský výcvik jednoho družstva z tábora. Asi na hodinu se zdržím a kromě dokumentování se ve vodě i vykoupu. Od lomu sbíhám ke známému Velkému pařezitému rybníku, který je jako obvykle v letních měsících v obležení turistů. Následuje nezáživná cesta lesem značená červenou značkou až na sídliště Janštejn, kde si nakoupím v obchodě.
Po občerstvení probíhám obcedmi Horní Dubenky a Jihlávka, za kterými stoupám k pramenu Jihlavy. Řeka Jihlava je pro mě zvláštní tím, že protéká Třebíčí, kde žiju. Voda v jezírku u pramene je překvapivě zakalená, takže raději vynechám občerstvení a stoupám výše ke kamennému kruhu druidů, který je s poloměrem 34 m největším kromlechem v České republice. Kruh je zajímavý také tím, že jeho středem prochází rozvodí Černého a Severního moře. Další hodinu si prohlížím areál lázní Svatá Kateřina, kde mají například Ájurvédský pavilon postavený na velkých kamenných blocích. Nakonec se ještě občerstvuji z pramenů sv. Markéty a sv. Vojtěcha a lázeňský resort opouštím.
Po cestě dolů z kopce navštěvuji zajímavý Letohrádek svatý Vojtěch, kde se vše nese v duchu první republiky. Po doběhnutí do města Počátky si opět nakupuji v obchodě. S plným břichem potom přebíhám stále po červené značce k městu Žirovnice, kde se zastavuji u rybníka Budín, na jehož břehu se nachází plovárna s obrovským molem. Obloha se začala zatahovat a já vyrazil na zpáteční cestu. Po pár kilometrech přichází krátká přeháňka zakončená nádhernou dvojitou duhou. Když po západu slunce probíhám obcí Světlá na úbočí Javořice, zastavuji se v Cyklobistru pod Javořicí, kde si stejně jako minulý rok popovídám s obsluhou, která mě hned poznala. Za houstnoucí tmy po půl desáté v noci sbíhám do tábora. Abych se lépe vyspal, na noc zalézám do stanu s podsadou.
Den 3 - 2023-07-20 - Čtvrtek
Třetí den ráno opět svítí sluníčko, takže pokračuji v putování. Sbalím si věci na spaní, rozloučím se a vyrážím na jih do České Kanady. Hned jak proběhnu obcí Mrákotín přijdou ovšem černé mraky a asi hodinu trochu prší. Mezitím přes obec Olší vystoupám na vrchol kopce Bradlo (672), kde stojí dřevěná socha čerta v lidské velikosti. Tou dobou už je opět jasno a krásně svítí sluníčko. Po modré značce stoupám na vrchol kopce Hradisko (760), z jehož úbočí mám výhled jižním směrem na Českou Kanadu, kam snad večer doběhnu.
Modrá značka mě vede přes obce Velká Lhota a Brandlín až k Chatovému ráji Brandlín, kde si stejně jako minulý rok dávám oběd. Zaplatit za půl litru limonády, polévku a pečivo jen 60 korun se v dnešní době jen tak nevidí. Protože mě obsluha opět poznala, strávil jsem ještě pár minut rozhovorem. Přes obec Maršov se dostávám do obce Olšany, kde mám poslední výhled na Javořici. Odbočím na zelenou značku a vbíhám do České Kanady, kde pokračuji přesně po českomoravské hranici.
Po pár kilometrech za obcí Valtínov stoupám prudkým kopcem k rozhledně U Jakuba na vrcholu Havlovy hory (680). Projdu si okolní lesopark a přebíhám kolem kaskády rybníků k žulovému útvaru Ďáblova prdel. Občerstvím se u samoobslužného výčepu Hron v osadě Nový Svět a poté sbíhám přes obec Terezín k nádhernému rekreačnímu rybníku Zvůle. Obvykle se zde koupu, ale protože slunce už se blíží k horizontu, pokračuji dál k žulovému útvaru Ďáblův chléb. Při následující cestě si ještě doplňuji láhve vodou ze studánky Katovna a potom už přes bizoní farmu Rožnov sbíhám ke hradu Landštejn. Od něj už je to jen pár kilometrů dolů do Starého Města pod Landštejnem, kde o půl desáté v noci ukončuji den u přírodního koupaliště. Před zalehnutím do bivaku se ještě v rybníce vykoupu a přeperu si oblečení.
Den 4 - 2023-07-21 - Pátek
Čtvrtý den ráno mám v plánu doběhnout zpátky domů do Třebíče vzdálené 70 km. Když se ale ve Starém Městě pod Landštejnem nasnídám, dostanu nápad si výlet ještě prodloužit. Trasu proto natahuji na 100 km a rozděluji na dva dny. Do večera mám v plánu doběhnout k Vranovské přehradě. Po červené značce sbíhám dopoledne přes pevnostní areál do města Slavonice. Tou dobou si vzpomenu, že v neděli, což je za dva dny, vybíhají třebíčští běžci ráno z Jihlavy a běží maraton domů do Třebíče. To mi vnukne šílený nápad, že bych je mohl překvapit. Do Jihlavy je to 100 km, což stihnu přesně za ty dva dny. Moc dlouho to netrvá a jsem rozhodnut. Ve Slavonicích si nakoupím a vyrážím zpátky k Javořici.
Po zelené značce běžím pár kilometrů po hlavní silnici, abych poté odbočil do lesa a dostal se k obrovskému kostelu Panny Marie Bolestné (Montserrat), kde jsem byl naposledy v roce 2018 s Jirkou Kadeřábkem při jeho oběhu republiky. Poté přes obec Mutná sbíhám k řece Moravská Dyje. Na chvíli odbočuji z trasy, abych navštívil Kameny přání, které patří do Kristkovy podyjské glyptotéky. U Louckého mlýna využívám pěkného přístupu do řeky a vykoupu se. Tento úsek jsem běžel zatím jen jednou, a to v roce 2014 při svých prvních 160 km z Českých Budějovic do Třebíče. Poté pokračuji po zelené značce vedoucí po břehu Moravské Dyje až do města Dačice. Mezitím se ale obloha zatáhla a od jihozápadu přišly silné bouřky. První přečkávám na stojáka v autobusové zastávce, kde zcela nelogicky umístili lavičku mimo. U druhé bouřky mám větší štěstí, protože mě stihne přímo v centru při nákupu.
Prokličkuji celé město přes zajímavá místa včetně zámeckého parku a Dačice opouštím kolem Rybničního potoka, na kterém se nachází kaskáda 19 rybníků. Větší jsem snad v životě ještě neviděl. Po pár kilometrech se dostávám ke Karmelitánskému klášteru Kostelní Vydří, který si celý projdu. Tím skončila příjemnější část trasy, protože obloha opět zčernala a začaly padat kapky. Pouze se zastávkami na sbírání borůvek pokračuji přes obce Kostelní Vydří, Prostřední Vydří, Zadní Vydří, Borovná a Dobrá Voda až do obce Mrákotín, kde se ještě večer zastavuji u známých. Po hodinové návštěvě se do tábora pod Javořicí dostávám po půl desáté večer. Protože stále poprchává a fouká silný vítr, opět přespávám ve stanu s podsadou.
Den 5 - 2023-07-22 - Sobota
Pátý den mám úkol jasný. Musím se do večera dostat do Jihlavy a najít ve městě poblíž vlakového nádraží nějaké místo, kde se bude dát přespat v bivaku. Opětovně se rozloučím s kamarády na již končícím táboře a stoupám přímo na vrchol kopce Javořice (836,5), kde jsem při tomto putování vlastně ještě nebyl. Nahoře kromě 167 m vysokého telekomunikačního vysílače ovšem nic není, takže bez zbytečného čekání začnu na druhé straně sbíhat dolů. Po pár kilometrech se zastavuji u Míchovy skály, kde strávím asi hodinu při pořizování záznamů a povídání si s turisty. Potom pokračuji stále dolů až k Velkému pařezitému rybníku, okolo kterého jsem běžel již před dvěma dny.
Vbíhám do lesa a kolem zatopeného lomu se dostávám do malé obce Řídelov. Na návsi se občerstvím v hospodě, kde mají opět výborné ceny. Následně se přes Roštejnskou oboru dostávám k hradu Roštejn. Krátce navštívím nádvoří, a poté již po silnici pokračuji k městu Třešť. Za obcí Růžená navštěvuji zatopený lom Čenkov. Přestože obloha je polojasná, fouká silný vítr a teplota není nijak vysoká, na břehu se rekreuje početné množství lidí. Přes obec Čenkov přebíhám do Třeště, kde si nakoupím v obchodě. Trošku to ale přeženu s občerstvením, protože následující hodinu při výstupu na vrchol kopce Špičák (734) mám problém se vůbec rozeběhnout.
Ze Špičáku sbíhám střídavě po cyklotrase a zelené značce při krásném západu slunce do obce Kostelec. Dole na návsi mě překvapí obchod, který má po zavírací době stále otevřeno. Na to že je sobota před osmou hodinou večerní, tak se uvnitř stále dá koupit pečivo. Trochu mě to zamrzí, protože kdybych to věděl, tak bych se v Třešti tolik nepřejedl. Koupím si aspoň pití a pokračuji po červené značce údolím po proudu řeky Jihlava. Probíhám kolem rekreačních chat až se dostanu do obce Rantířov. Odtud už je to jen pár kilometrů do Jihlavy. V mapě jsem si našel rybník Borovinka, který leží na severozápadním okraji města. Když tam o půl desáté v noci doběhnu, už je tma, takže mi trvá docela dlouho, než s čelovkou najdu místo k přespání. Protože v noci má být zima, nepřepírám oblečení, ale pouze se jdu vykoupat. Noc moc příjemná není, protože při devíti stupních je mi ve spacáku do 14 stupňů docela zima. Ale do rána přežiji.
Den 6 - 2023-07-23 - Neděle
Poslední šestý den mě v sedm hodin ráno probouzí mobil. Ihned vylézám z bivaku a připravuji se na závěrečný běh. Po půl osmé vyrážím urychleně k vlakové zastávce, od které mají v osm hodin vyrážet kamarádi na maratonskou vzdálenost zpátky do Třebíče. Rád bych je překvapil tím, že se k nim přidám. Po cestě si ještě stihnu nakoupit v obchodě a po tři čtvrtě na osm jsem na nádraží. Nikde ovšem nikdo není. Po osmé hodině zjistím, že informace, že pojedou ráno vlakem do Jihlavy, ze které vyběhnou v osm hodin, neznamená, že vybíhají od vlaku, ale až dole od řeky. Místo, abych překvapil já je, překvapili oni mě. Stíhat je s dvacetiminutovou ztrátou se mi vůbec nechce, protože jsem po pěti dnech s 270 km unavený, mám naložené věci na zádech, a ještě po cestě snídám. Ze začátku jsem dost naštvaný, ale po chvíli jsem vlastně rád. Můžu se tak místo po asfaltové cyklostezce kolem řeky proběhnout křížem krážem po údolí řeky Jihlava místy, kde jsem ještě nikdy nebyl.
Když po pár kilometrech doběhnu do obce Malý Beranov, opouštím cyklostezku a po červené značce stoupám do obce Kosov. V mapě si všimnu, že kousek odsud je starý lom, proto zamířím přímo k němu. Těžba v kamenolomu Kosov byla přerušena v roce 1999 a od té doby značně zarostl. I tak tam jsou místy zajímavé výhledy. Prokličkuji po okolní cestě a dostanu se tak zpátky dolů k řece Jihlava, jen na opačný břeh, než je známá cyklostezka. Cesta je ovšem zarostlá, a tak musím jít pár set metrů po železnici. Nakonec po nalezené cestě stoupám nahoru, kde se připojuji zpátky na červenou značku. Následně přes obec Petrovice a Předboř přibíhám do obce Luka nad Jihlavou. Protože mám hlad, jdu si opět nakoupit. Jaké je moje překvapení, když zjistím, že v centru mají pět obchodů s potravinami hned vedle sebe. Skoro mám chuť si jít do každého koupit jeden rohlík. Po najezení si zaběhnu ještě prohlédnou místní zámek. Protože ale u brány zjistím, že je soukromý a uzavřený, vracím se na cestu a pokračuji na Třebíč.
Následující kilometry běžím po cyklostezce přes obec Bítovčice až do obce Přímělkov, kde odbočím do obrovského kopce, abych se podíval na zříceninu hradu Rokštejn v údolí řeky Brtnice. V následující obci Dolní Smrčné se vracím k řece Jihlava, kolem které pokračuji do obce Bransouze. Zastavuji se na místním koupališti, kde si kromě pití objednávám i pizzu. Jak ta mi sedla! S doplněnými silami pokračuji po červené značce přes obec Číchov, chatovou osadu Oblazeň až do obce Přibyslavice. Tou dobou na mě z celodenních vysokých teplot přes 30 stupňů padne nepříjemná únava. I přesto se ještě zaběhnu podívat k zatopenému lomu Vápenka, kde se naposledy občerstvím. Přes obec Nová Ves se vrátím zpátky k řece. Za poslední obcí Sokolí při západu slunce sbíhám konečně do Třebíče. Naposledy se zastavím v zahrádkářské kolonii Poušov, kde se navečeřím u rodičů na zahradě. Pak už mě čeká jen posledních 5 km domů, kam se dostanu v deset hodin v noci.
Závěr
- Běh: 6x = 330 km
Letošní rok to kvůli počasí byla vyloženě spontánní akce, kdy jsem se rozhodl pár hodin před vyběhnutím. Z původního plánu vrátit se v případě nepřízně třeba i druhý den se vyklubalo příjemných šest běžeckých dní. Ačkoli počasí nebylo nijak úžasné, díky polojasné obloze a nižším teplotám nebyl celodenní pohyb venku tak náročný, jako minulý rok, kdy už jsem poslední den padal na hubu. Protože jsem neměl vůbec žádný plán, směr a trasu jsem řešil až ráno po probuzení. Ne vždy to ale vyšlo. Třeba čtvrtý den jsem jen za dopoledne změnil směr dvakrát. Celá moje výbava vážila přesně 6,5 kg. První část jsem měl běžeckému batohu a druhou v běžeckém pásu. A právě běžecký pás je do letních teplot ideální, protože v něm jdou velice rychle doplňovat láhve a zároveň se uleví ramenům se zády. Po celou dobu mého putování jsem pořídil téměř 4 hodiny a 40 minut videozáběrů a 2100 fotek. Na závěr musím poděkovat Martinovi Hejátkovi, z Rescue teamu Vysočina, který s dalšími lidmi pořádal letní tábor pod Javořicí a poskytl mi na tři noci zázemí včetně jídla, pití a elektřiny.
Fotky: 272x
41 - 60 |
◄ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 ► | 272 |
41 - 60 |
◄ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 ► | 272 |
Videa: 14x (01:56:57)
Běh 55 km: Třebíč - Javořice • Den 1 / 6denní běh (330 km) #shorts
Délka: 00:01:00Běh 55 km: Třebíč - Javořice • Den 1 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:06:13Běh 50 km: Javořice - Svatá Kateřina • Den 2 / 6denní běh (330 km) #shorts
Délka: 00:01:00Běh 50 km: Javořice - Lázně Svatá Kateřina • Den 2 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:11:11Běh 53 km: Javořice - Česká Kanada • Den 3 / 6denní běh (330 km) #shorts
Délka: 00:01:00Běh 53 km: Javořice - Česká Kanada • Den 3 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:08:28Běh 56 km: Česká Kanada - Javořice • Den 4 / 6denní běh (330 km) #shorts
Délka: 00:01:00Běh 56 km: Česká Kanada - Javořice • Den 4 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:09:24Běh 54 km: Javořice - Jihlava • Den 5 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:01:00Běh 54 km: Javořice - Jihlava • Den 5 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:08:44Běh 62 km: Jihlava - Třebíč • Den 6 / 6denní běh (330 km) #shorts
Délka: 00:01:00Běh 62 km: Jihlava - Třebíč • Den 6 / 6denní běh (330 km)
Délka: 00:10:02Šestidenní běh z Třebíče přes Javořici a Českou Kanadu do Jihlavy a zpět (330 km / 6 dní) #shorts
Délka: 00:01:00Šestidenní běh z Třebíče přes Javořici a Českou Kanadu do Jihlavy a zpět (330 km / 6 dní)
Délka: 00:55:55| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |