Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
V den, kdy teploměr ukazoval přes 35 stupňů ve stínu, jsem si zamířil užít ještě větší teplo na jih na Znojemsko. Po obědě jsem zaparkoval přímo pod hrází Znojemské přehrady a vyběhl. První část kolem řeky Dyje mně vedla sice po modré turistické značce, ale po silnici. V obci Dyje jsem si poprvé nakoupil v obchodě. Bohužel obchůdek byl tak malý, že tam skoro nic neměli. Pořádně jsem se aspoň napil a pokračoval kolem hřbitova k vojenskému bunkru Úžlabina, kde se nacházejí i pozůstatky zátarasů a bývalá strážní věž. Stále po modré značce jsem se dostal až k obci Tasovice, kde jsem navštívil přírodní památku Tasovické svahy, ve které skalní břeh padá až dolů do řeky Dyje. Měla to být krátká zastávka, ale protože se mi tam podařilo utrhnout nohu u stativu, následujících deset minut jsem na skále hledal rozbité části. Po úspěšné opravě jsem seběhl k řece, ke jsem se u skalního břehu vykoupal. Protože řeka Dyje o 10 km výše vytéká ze dna Znojemské přehrady, je i v tomto místě stále krásně čistá a příjemně chladná. Krátce jsem navštívil jez Tasovice, kde je zajímavé koupání, protože voda zde přepadává ze třímetrové výšky. Potom už jsem zamířil na náves, abych si opět nakoupil. Zde už jsem našel normální obchod, takže jsem si dal opožděný oběd a opět doplnil pití.
Obec Tasovice je přímo spojená z obcí Hodonice, ze které jsem musel chvíli běžet po silnici. Byl to velice nepříjemný úsek, protože zde jezdila auta a teploměr mi ve stínu ukazoval i přes 38 stupňů. U obce Krhovice jsem silnici opustil a pokračoval pár kilometrů kolem vodního kanálu Krhovice - Hevlín. Další úsek k obci Valtrovice jsem běžel po poli přímo kolem řeky Dyje. Naproti další obci Křídlůvky jsem se naposledy vykoupal v Dyji, kterou jsem následně přebrodil, abych se dostal k Jaroslavickému rybníku, který je druhý největší na Moravě. Bohužel v těchto teplotách byla hladina pokryta zeleným povlakem a nepříjemně páchla. Po 18. hodině jsem doběhl k zámku Jaroslavice, který je dlouhodobě v havarijním stavu. Může za to jeho využívání armádou v polovině minulého století a současný spor o vlastnictví. I když se dovnitř nemůže, je od něj aspoň krásný výhled přes obec Jaroslavice směrem na Rakousko. Po starých rozpadlých schodech jsem seběhl na náměstí, kde jsem i půl hodiny po zavírací době nakoupil v obchodě. Protože jsem věděl, že dál už možnost nebude, vzal jsem si i pár lahví navíc do batohu. Tím pro mě skončila první polovina okruhu kolem řeky Dyje.
Vyběhl jsem z Jaroslavic a po zelené značce se dostal přes hraniční přechod Náměstí Přátelství do Rakouska. Krátce jsem navštívil vyhlídkové místo na okraji dlouhého svahu a potom zamířil zpátky do České republiky. Tou dobou se slunce dostalo tak nízko k horizontu, že se hodinu před západem slunce schovalo za opar. Po několika kilometrech jsem se dostal k hrádku Lampelberk. Chvíli jsem se posadil na zeď a pozoroval tmavnoucí krajinu. Potom už jsem s čelovkou na hlavě seběhl k jelení farmě Ječmeniště, od které jsem po asfaltové silnici pokračoval stále kolem státní hranice k zábavnímu a nákupnímu centru Hatě u Znojma. Odtud už to bylo jen pár kilometrů do obce Šatov, od které jsem se začal blížit zpátky ke Znojmu. Protože byla jasná noc, častokrát jsem se zastavoval, abych pozoroval hvězdy nebo pořídil fotku noční oblohy. Proběhl jsem přes obce Havraníky, Popice i Konice a po hranici národního parku Podyjí se před jednou hodinou vrátil zpátky do Znojma k autu. Domů do Třebíče jsem se tak dostal až po druhé hodině ranní. Ačkoli bylo přes den v průměru 35 stupňů ve stínu, dalo se to vydržet, protože při běhu mě chladil proudící vzduch. Horší to bylo při zastávkách, kdy jsem se vždy úplně celý opotil. Za celý den jsem potom vypil přesně deset litrů tekutin.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 52 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 52 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |