| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2023-08-24
Běh 60 km: Rozloučení s létem na Vranovské přehradě
Účast: Dvořák Štěpán, Burešová Žaneta
Rozloučení s tropickými letními dny formou celodenního běhu s kamarádkou kolem Vranovské přehrady od Bítova až k Podhradí nad Dyjí a noční návrat přes Bílý kříž i Uherčice zpátky do Zblovic.
Za poslední roky připadá poslední letní den s tropickými teplotami vždy na období po 20. srpnu. I letos jsem dal na předpověď a vyrazil se běžecky rozloučit s létem na můj oblíbený okruh kolem Vranovské přehrady. Tentokrát jsem nebyl sám, ale vzal jsem i kamarádku Žanetu. Abychom toho stihli co nejvíce za světla, vyrazili jsme od auta zaparkovaného v obci Zblovice už v deset hodin dopoledne. Hned pod obcí jsme navštívili dvě skalní vyhlídky přímo nad údolím řeky Želetavka. Seběhli jsme dolů a kolem chat se dostali téměř až pod hrad Bítov. Po lesní cestě jsme vystoupali nahoru ke Slaměnému mostu, který patří k nejstarším kamenným mostům v České republice. Okolo vyhlídky na hrad Bítov a kolem studánek, ze kterých jsme se občerstvili, jsme se dostali k hradu. Protože byl otevřený, po silnici k němu proudilo opravdu velké množství turistů. Hned u hradu se nachází skalní vyhlídka, ze které je vidět na část Vranovské přehrady, kde do ní u Vysočanského mostu vtéká řeka Želetavka. Kolem Mohyly předků jsme vystoupali k restauraci a rozhledně Rumburak. I když byla jasná obloha, tak jsme nahoru nešli, protože viditelnost kvůli oparu moc dobrá nebyla. Seběhli jsme ke skalní vyhlídce Hvězdička, která dostala v roce 2014 jméno na počest poštmistra Vladimíra Kundráta, který zde od roku 1972 troubil na trumpetu večerky. V současnosti ho kvůli zdravotním problémům nahrazují mladší hudebníci. Ze skály je nádherný výhled na celou Bítovskou zátoku. Přeběhli jsme do obce Bítov, kde jsme si nakoupili v jediném obchodě, který byl na trase.
Po občerstvení jsme zamířili na skalní vyhlídku Čertice, ze které je opět výhled na Bítovskou zátoku, jen z východní strany. Seběhli jsme k přehradě a po Bítovském mostě se dostali na druhý břeh, kde jsme v přírodní rezervaci Cornštejn vystoupali k předsunuté baště zříceniny hradu Cornštejn. Protože se nachází opravdu vysoko, je od ní nádherný výhled na Vranovskou přehradu. Seběhli jsme ke zřícenině a po krátké zastávce na nádvoří pokračovali až na Výří skálu. Opět jsme měli krásný výhled na přehradu, hrad Cornštejn i rekreační oblast Chmelnice. Seběhli jsme téměř až k vodě a po Vysočanském mostě pod hradem Bítov se vrátili na původní břeh. V těchto místech jsme si všimli, že voda v přehradě je opravdu škaredá. Byla úplně zelená a plavaly v ní ještě škaredší nečistoty. Hned nad mostem jsme se vyškrábali na další skálu s výhledem. Po vrstevnici jsme se potom přesunuli na moji oblíbenou vyhlídku, kterou už roky udržuji, aby nezarostla. Užili jsme si poslední výhled na zříceninu hradu Cornštejn a seběhli dolů do rekreační oblasti Chmelnice, kde jsme se v restauraci najedli i napili.
Další část kolem přehrady byla docela těžká, protože jsme se pár kilometrů pohybovali lesem mimo jakékoli cesty. Zkratkou jsme se tak dostali k rekreační oblasti Farářka, kde byla voda úplně nejhorší. Pokud bych nemusel, tak bych tam asi nevlezl. Jednou už jsem si to zelenisko užil, když jsem v roce 2016 plaval 25 km přes celou přehradu. Připojili jsme se na vyšlapanou cestičku v lese, po které jsme se dostali do poslední rekreační oblasti Penkýřky, která leží na samotném začátku Vranovské přehrady. Zde byla voda relativně čistá, protože se jednalo o řeku Dyje s normálně nahnědlou barvou. Po téměř neexistující cestě jsme oběhli velký meandr Dyje. Na druhé straně jsme poté přebrodili řeku, abychom se mohli vyškrábat na skály v přírodní památce Bau. Po náročném lezení nahoru a později zpět dolů, jsme opět přebrodili zpátky, abychom se mohli dostat do přírodní rezervace Podhradské skály. Z okraje skály je totiž nádherný výhled na celou obec Podhradí nad Dyjí, která leží pod zříceninou hradu Frejštejn a u řeky Dyje. Po cestě jsme seběhli do Podhradí, kde jsme se u mostu vykoupali, bychom smyli neuvěřitelnou vrstvu špíny a prachu, kterou jsme při lezení na skály posbírali. Příjemně ochlazeni jsme kolem plastiky Kosmicky načasovaná parapyramidální potence a zámečku Lubo vystoupali ke zřícenině hradu Frejštejn. Po obhlédnutí trosek jsme pokračovali ve stoupání kolem hřbitova nahoru na pole a kolem brojleří farmy Křeslík se dostali do malé pohraniční obce Stálky. Po náročné cestě jsme si dali pauzu v Hospodě Na konci světa, kde už mě z předchozích návštěv znají. Kromě občerstvení, najezení a doplnění pití jsme si tak i popovídali.
Mezitím ovšem zapadlo slunce, takže jsem místo klobouku nasadil čelovku. Přeběhli jsme k cykloturistickému hraničnímu přechodu Stálky - Heinrichsreith, od kterého jsme pokračovali kolem Jindřichovského potoka tvořící státní hranici až dolů k Dyji. Po cestě jsme se pro jistotu ještě napili ze dvou studánek, které byli v tomto horkém období téměř bez vody. Po Libuňském mostě jsme přeběhli Dyji a již za úplné tmy se dostali do přírodní rezervace Bílý kříž. Po rozbitém starém žebříku jsme vystoupali nahoru na skálu, kde se nachází Grázlova vyhlídka. Protože na nás přišel hlad, posadili jsme se na okraj a něco snědli. Zároveň jsem si zavzpomínal, že je to asi úplně poprvé, co jsem na této vyhlídce byl v noci za úplné tmy. Po doplnění sil jsme přeběhli do nedaleké obce Uherčice. V zámeckém parku jsme navštívili obelisk i umělou zříceninu kamenné rozhledny, která je nejstarší rozhlednou na Moravě. Při kochání se noční oblohou jsme se dostali do poslední obce Korolupy. Po pár kilometrech jsme proběhli kolem samoty Kopka, za kterou nás čekal poslední úsek po silnici. Nejprve jsme se po serpentýnách museli dostat dolů ke Svobodovu mlýnu na řece Želetavka, abychom mohli o kousek dál vystoupat po dalších serpentýnách konečně už nahoru do obce Zblovice. K zaparkovanému autu jsme se tak vrátili chvíli před jednou hodinou ráno a vyrazili domů do Třebíče. Rozloučení s létem proběhlo za ideálního tropického počasí. I když jsme vyráželi poměrně brzy, kvůli navštěvování každé skály se okruh výrazně protáhl, takže jsme poslední třetinu běželi již v noci za úplné tmy. Vrátili jsme se unavení i ospalí, ale spokojení.
Garmin Connect | FacebookFotky: 77x
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 77 |
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 77 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |