Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Protože od rána foukal velice silný vítr, nemělo smysl vyrážet běhat někam do kopců nebo rovin, ale zamířil jsem do údolí řeky Oslava, kde by měl být poměrně klid. Auto jsem nechal ve městě Náměšť nad Oslavou a chvíli po obědě vyrazil po červené značce, která vede nejtěžší a nejdivočejší částí údolí Oslavy. Nejprve jsem ale musel proběhnout část po poli, abych následně seběhl k Oslavě u rekreačního areálu Jiskra známého jako U Vlasáka. Přímo za plotem začíná národní přírodní rezervace Divoká Oslava. V údolí zde vede náročná cesta, která se klikatí přímo kolem břehu Oslavy. Většina cesty vede po kamenech, místy jsou dokonce řetězy. V letních měsících je náročnost o něco vyšší, protože místy je cesta zarostlá vegetací. Byla sobota, takže jsem očekávaně potkával skupiny turistů nebo dokonce spáče v tábořištích. Někde na úrovni zříceniny Sedleckého hradu jsem se zapovídal se skupinou turistů, v níž byl otec jednoho mého kamaráda a také soused z Boroviny, kde bydlím. Po krátké návštěvě zříceniny hradu Lamberk jsem přes kamenné moře seběhl ke skále Jinošovnice pod Vlčím kopcem, kde národní přírodní rezervace končí. Stále po červené značce jsem pokračoval údolím zvané Dlouhá Oslava.
Nekonečně dlouhá a rovná cesta v této části se jmenuje Údolí strašné žízně. Tu jsem naštěstí neměl, protože dole u řeky jsem byl před sluncem schovaný ve stínu, a ještě jsem se mohl občerstvit u pumpy. Proběhl jsem kolem Skřipinského mlýna a po dalších pár kilometrech vystoupal kolem osady Sedlečko ke zřícenině hradu Kraví hora. Přímo pod zříceninou se dole v údolí u Senoradského mlýna nachází soutok řek Oslava a Chvojnice. Po překročení Chvojnice jsem po neznačené, náročné, prudké a kamenité cestě mezi skalami vystoupal až nahoru ke zřícenině Ketkovického hradu (Levnov). Chvíli jsem si poseděl na okraji skály a kochal výhledem do údolí. Následně jsem se připojil zpátky na červenou značku, po které jsem vyběhl až na vyhlídku Panorama, kde jsem odbočil na značku zelenou. Po náročném výstupu se cesta otočila a já začal klesat. Proběhl jsem obcí Čučice, za kterou cesta pokračovala po úbočí vysoko nad údolím. Protože už jsem začínal tušit, že nestíhám západ slunce na Velké skále, neběžel jsem až do města Oslavany, ale cestu si zkrátil, když jsem se na druhý břeh dostal po lávce U starého bobra. A začal jsem se vracet proti proudu.
Ve studánce U Berana jsem si nabral vodu a kolem řeky pokračoval až ke skále Archleb. Mezi chatami jsem potom zamířil nahoru nad údolí, abych se vrátil na turistickou značku značenou žlutou barvou. Protože jsem měl strach, abych plán stihl, moc už jsem se nezdržoval a svižným klusem mířil k několik kilometrů vzdálené Velké skále. Nakonec jsem to stihl úplně přesně. Pár minut před západem slunce jsem si sedl na okraj skály a téměř půl hodiny se kochal výhledem do údolí, kde jsem na opačné straně mohl vidět skalní hřeben se zříceninou hradu Levnov, kde jsem byl před pár hodinami. Potom jsem si připravil čelovku a pokračoval v cestě do Náměště nad Oslavou.
Nejprve jsem seběhl po žluté značce dolů k Senoradskému mlýnu, kde jsem se naposled u pumpy občerstvil. Poté jsem odbočil na značku zelenou, po které jsem vystoupal nahoru nad les, abych o pár kilometrů seběhl zpátky do údolí u Skřipinského mlýna. Opět jsem vystoupal nahoru a pokračoval po úbočí až k loveckému zámečku Vlčí kopec. Ještě jsem se zastavil u novogotického altánu Gloriet, abych vyfotil noční oblohu a poté už jsem bez přestávky pokračoval přes Čertův most a obec Zňátky až do Náměště nad Oslavou. Sedl jsem do auta a vydal se na zpáteční cestu domů do Třebíče.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 ► | 43 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 43 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |