2023-09-29
Běh 60 km: K Vranovské přehradě za úplňkem

Celodenní běh z Třebíče přes rozhlednu Mařenka a Jemnici až k Vranovské přehradě, abych mohl pozorovat východ měsíce v úplňku přímo nad zříceninou hradu Cornštejn.

Jarní a podzimní rovnodennost jsou jediné dva dny v roce, kdy lze ze dvou skalních vyhlídek pozorovat vycházející úplněk přímo nad zříceninou hradu Cornštejn u Vranovské přehrady. V těchto dnech proto spojuji jeho pozorování a focení nejlépe s nějakou celodenní aktivitou poblíž přehrady. Stejně jako na jaře jsem se rozhodl, že si tam jednoduše zaběhnu. Protože celý den mělo být opravdu nádherné počasí, trasu jsem si trochu prodloužil, abych toho do večera proběhl co nejvíce. Brzy ráno jsem ovšem zamířil ještě do centra mého města Třebíč, abych se pokusil vyfotit i západ úplňku nad Bazilikou sv. Prokopa. Bohužel jsem to asi o dvě minuty špatně odhadl a měsíc už byl částečně schovaný za věží. Místo toho jsem si aspoň vyfotil na druhé straně města východ slunce. Při zpáteční cestě domů jsem ještě stihl nákup i snídani. Po návratu jsem si jen nachystal běžecké vybavení a před desátou hodinou vyrazil.

Dopoledne bylo ještě příjemně chladno. Po poli jsem přeběhl do obce Čechočovice, za kterou jsem musel přeběhnout Zadní horu, abych se dostal na druhé straně do obce Rokytnice nad Rokytnou. Kousek před Adrenalin parkem Březová jsem probíhal kolem malého letiště pro RC modely, kde právě pár pilotů skládalo svoje modely letadel. Chvíli jsem si s nimi povídal, podíval se, jak létají, a pokračoval v cestě. Po modré značce jsem přes osadu Dešov vystoupal na vrchol kopce Mařenka. S nadmořskou výškou 711 m se jedná o nejvyšší bod okresu Třebíč. Po 156 schodech jsem vystoupal na rozhlednu vysokou 31 m, ze které jsou výhledy všemi směry. Bohužel byl opar, takže jsem moc daleko neviděl. Stále po modré značce jsem seběhl dolů a přes obec Bítovánky se dostal do obce Želetava, kde jsem si koupil občerstvení. Venku na lavičce jsem potom velice rychle pochopil, proč limonáda v PET láhvi, kterou jsem si koupil, byla se slevou. Jakmile jsem ji totiž otevřel, metrový výstřik sladké vody mě pěkně opláchl.

Želetavu jsem opustil po zelené značce kolem Panského rybníka. Za Havlišovým mlýnem jsem se tak dostal do míst, kde už jsem nebyl od roku 2015, kdy jsem tudy poprvé a naposled běžel z Jemnice zpátky do Třebíče. Tenkrát byla cesta tak zarostlá, že jsem se rozhodl, že tudy už nikdy nepoběžím. Vydržel jsem to 8,5 let. A změnilo se od té doby něco? Vůbec nic. Cesta byla opět zarostlá a kvůli konci léta tam navíc ještě rostly kopřivy. Když jsem po nějaké době prodírání se křovím a nadávání vynořil u Brázdova (Skalákova) mlýna, čekal tam na mě kamarád Pavel, se kterým jsem byl domluvený, že se setkáme až u Vranovské přehrady. Protože ale poblíž pracoval, tak se za mnou jen skočil podívat. Chvíli jsme si povídali a já poté pokračoval dál po zelené značce. Jakmile jsem po pár kilometrech u Kyprova mlýna opustil údolí Želetavky, už se běželo velice dobře. Cesta totiž vedla několik kilometrů po asfaltové silnici přes obec Radkovice u Budče až do obce Lomy. A jako bonus jsem měl po celou dobu pěkné výhledy z úbočí táhlého kopce. Posledních pár kilometrů po zelené značce už vedlo lesem až do města Jemnice.

Hned na okraji za chatovou oblastí Tálky jsem se zastavil u výběhu pro jeleny, laně i daňky, kteří ve slunečném dni odpočívali ve stínech stromů. Nakoupil jsem si v prvním obchodě a díky časové rezervě jsem si ještě prohlédl historické centrum, kterým jsem shodou okolností projížděl předchozí den na kole. Před pátou hodinou odpolední jsem Jemnici opustil a vydal se na závěrečný silniční úsek. Svižným tempem jsem proběhl obcí Jiratice a zastavil se až o pár kilometrů dále v obci Police, abych si prohlédl místní zámek, ve kterém mají obecní úřad i hospodu. Mezi Bahnovým a Kláskovým mlýnem jsem překročil řeku Želetavka a vystoupal k osadě Kopka. Odbočil jsem ze silnice a zkratkou po polní cestě se dostal k obci Oslnovice právě ve chvíli, kdy zapadlo slunce. Zároveň jsem opět potkal kamaráda Pavla, který se ke mně připojil. Protože jsme měli ještě přes půl hodiny času, trasu jsem trochu protáhl a společně jsme tak seběhli do rekreační oblasti Chmelnice. Poté jsme od přehrady vystoupali na skalní vyhlídku, kde jsme byli v cíli. Počkali jsme pár minut a nad Vranovskou přehradou přímo za zříceninou hradu Cornštejn začal vylézat měsíc v úplňku. Asi půlhodiny jsme se kochali neobvyklou scenérií, pořídili pár fotek, a nakonec se už za tmy vydali do obce Vysočany, kde měl Pavel zaparkované auto. Ačkoli to byl úžasný den, kdy se mi běželo opravdu dobře, při cestě domů do Třebíče jsem jen litoval, že mi to nevyšlo i ráno. Mohl jsem tak mít dvojí úlovek.

Fotky: 47x

Sluneční hodiny nad dveřmi do kostela sv. Stanislava na náměstí Svobody ve městě Jemnice
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Zámek Police
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Zámek Police
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Kříž v obci Police
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Východ měsíce v úplňku při podzimní rovnodennosti nad zříceninou hradu Cornštejn u Vranovské přehrady
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Východ měsíce v úplňku při podzimní rovnodennosti nad zříceninou hradu Cornštejn u Vranovské přehrady
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Mapa s trasou