2024-04-27
Běh 53 km: Česká Kanada

Přeběhnutí celé České Kanady za nádherného jarního počasí z východu přes Landštejn až do Nové Bystřice na západě a večerní návrat kolem česko-rakouské státní hranice zpátky do Slavonic.

Po předchozím běhání v přírodním parku Jevišovka jsem ani neuklízel věci a hned dopoledne vyrazil do České Kanady. Cestu autem mi jen trochu zkomplikoval defekt na předním kole, kdy jsem musel za městem Dačice, kolo vyměnit. Z města Slavonice jsem tak vybíhal s mírným zpožděním. Nejprve jsem prokličkoval přes náměstí a potom vyrazil výjimečně kolem silnice, abych mohl navštívit Muzeum samorostů, kde je možné si prohlédnout volně umístěné různé pokřivené části stromu. Potom jsem vystoupal lesem nahoru na turistickou cestu přímo k pevnostnímu areálu Slavonice, kde jsou velmi dobře dochované části obranné pevnostní linie předválečné hranice. Následně jsem po červené turistické značce proběhl kolem kaskády několika rybníků až ke Starému Městu pod Landštejnem. Tuto oblast mám velmi rád. Je otevřená, jsou zde výhledy a mnoho zajímavostí. A k tomu všemu bylo ještě nádherné počasí.

Slunce nádherně svítilo, a tak jsem seběhl k přírodnímu koupališti, kde jsem zavzpomínal na léto, kdy jsem zde přespával. Přes židovský hřbitov a nově založený Resort pod Landštejnem jsem doběhl k hrázi Landštejnské přehrady, pod kterou právě sportovci připravovali biatlonovou střelnici. Kousek nad ní jsem potkal turisty, se kterými jsem se zapovídal, protože mě poznali z televize. Vystoupal jsem až k hradu Landštejn, kde bylo díky otevřené restauraci Landštejnský dvůr plno turistů. Seběhl jsem o něco níže ke zbytkům hradu Pomezí (Markl) a vydal se po modré turistické značce lesem dál na západ.

Po několika kilometrech jsem vyběhl z lesa u osady Klášter II. Po loukách jsem se kolem Klášterského rybníka dostal až ke kostelu Nejsvětější Trojice v obci Klášter. Ihned jsem zamířil ke studánce, kde se stékají tři léčivé prameny, a pořádně se z ní napil. Potom následoval dlouhý úsek po lučních pastvinách až na úbočí Kamenného vrchu, ze kterého jsem měl výhled na část města Nová Bystřice, ale hlavně na vzdálené vrcholky Novohradských hor. Chvíli jsem si poseděl na kameni a zavzpomínal, jak se mi tam před dvěma roky běhalo. Asi bych se tam měl opět podívat. Potom už jsem seběhl do Nové Bystřice, kde jsem si nakoupil a pořádně se občerstvil. Protože už bylo před 18. hodinou, přišel čas se začít vracet. Nejprve jsem ale ještě přeběhl ke golfovému areálu Monachus, abych si omrkl dřevěné srdce, jestli by se v něm dal vyfotit případný východ měsíce v úplňku. Potom už jsem se vydal na zpáteční cestu.

Kolem Mnišského rybníka jsem přeběhl k česko-rakouské státní hranici, vystoupal na vrchol kopce Obora (656) a pokračoval dál na východ. Po pár kilometrech jsem krátce navštívil rozhlednu Kotlacke, nacházející se na rakouské straně. Z cedule jsem se nepříliš jasně dozvěděl, že rozhledna je na soukromém pozemku a tím pádem možná nepřístupná. Každopádně je dřevěná a dost stará, takže její konstrukce už začíná být nebezpečná. Z jejího vrcholu jsou výhledy podobné jako ze země, takže není vidět dál než k nejbližšímu lesu. Její návštěvu proto vůbec nedoporučuji. Vrátil jsem se na lesní cestu a dalších 10 km pokračoval se zapadajícím sluncem za zády až zpátky ke Starému Městu pod Landštejnem. Tou dobou už byla tma a zima, proto jsem se přioblékl a nasadil čelovku. Krátce jsem ještě navštívil zámek Dobrohoř a potom už jsem se po úbočí kopce Čihadlo a přes obec Maříž vrátil o půl jedenácté do Slavonic k autu. Při cestě domů jsem jen vzpomínal, jak úžasné počasí celý den bylo. Běžecké plány jsem měl i na následující den. Ty ale bohužel zkazil další závan pouštního písku ze Sahary.

Fotky: 83x

Náměstí Míru ve městě Slavonice
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Průchod budovou radnice na náměstí Míru ve městě Slavonice
Mapy.cz - Mapy Google - Bing Mapy - HERE WeGo - Open Street Map

Mapa s trasou