| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2024-05-10 - 2024-05-11
Třebíčská 24hodinovka na Zámiši 2024
Účast: Dvořák Štěpán, Rozběháme Třebíč, Krotitelé duchů, běžci
Běh na 24 hodin, kdy jsme celý den kroužili na 3,6 km dlouhém okruhu a přes celou noc měli nad hlavou polární záři.
Na začátku května kamarádi z rozběháme Třebíč pořádali další ročník amatérského, běžeckého, vytrvalostního závodu Třebíčská 24hodinovka na Zámiši 2024. Smyslem akce je za 24 hodin naběhat co nejvíce kilometrů na asfaltovém sportovním okruhu Zámiš - Bažantnice. Jeden okruh měří 3,6 km s převýšením přibližně 30 m. Při běhání není proto nutné mít nic s sebou a vše zůstává v zázemí u startu / cíle. Minulý rok jsem plánoval zvládnout 180 km, ale už od začátku bylo vše špatně a naběhal jsem jen 133 km. Letos jsem k tomu přistupoval úplně opačně. Do posledního dne jsem nevěděl, jestli vůbec poběžím. Kdyby totiž bylo krásné, slunečné počasí, vyrazil bych si místo kroužení po asfaltu raději zaběhat do přírody. Předpověď naštěstí na sobotu ukázala oblačnou oblohu, takže jsem se rozhodl startovat. I tak jsem to ale nebral jako závod a ještě den před startem se byl projet 111 km na kole. V pátek na startovní čáře jsem už proto trochu cítil unavená stehna. Plán byl jednoduchý. Běžet nepřetržitě, dokud to půjde, a pak zbytek doběhat s odpočíváním už jen na pocit. Žádné zbytečné nahánění kilometrů. Přesně v 18. hodin se odstartovalo.
Proto tento ročník jsem výjimečně zvolil boty od Salomonu. Ačkoli se mi hned od začátku běželo dobře, měl jsem docela strach, jak budu zvládat noc, protože ta bývá většinou nejnáročnější. Jenže, jak zapadlo slunce a po 21. hodině se setmělo, vše začalo nabírat úplně jiný, ale hlavně neočekávaný směr. Pro začátek se mi přes unavená stehna stále běželo dobře. Zároveň se hrál první hokejový zápas Mistrovství světa v ledním hokeji 2024, takže někteří nadšenci běhali s mobily v ruce, na kterých sledovali on-line přenos zápasu. Největší překvapení ale přišlo po 22. hodině. Černá obloha totiž začala na severu světlat a objevila se polární záře. Ale jaká! Dle měření se jednalo o nejsilnější záři za posledních 20 let. Byla tak silná, že nebyla jen na severním horizontu, ale zabírala většinu oblohy. Dokonce byla vidět i na Kanárských ostrovech. Nejednalo se o žádný krátký okamžik, protože byla vidět celou noc.
Tato unikátní situace mě natolik uchvátila, že jsem celou noc vůbec nesvítil a jen běhal se zdviženou hlavou, abych mohl pozorovat tu krásu. Díky tomu jsem i zapomněl, že mě bolí nohy a necítil chladno. Až do rána jsem totiž běhal jen v krátkém oblečení, i přesto že bylo jen 5 stupňů. Závodní pole ovšem prořídlo, protože od půlnoci jsme běhali už jen dva. Zbytek buď odpočíval u ohně nebo se šel vyspat domů. Při kroužení jsem si občas vzal i foťák se stativem a po cestě pořídil nějakou fotku. To, že polární záři vyfotím poprvé při závodě, by mě nikdy nenapadlo. Díky neustálému kroužení pod otevřenou oblohou jsme pravděpodobně patřili k hrstce lidem na celém světě, kteří polární záři viděli nepřetržitě od večera až do rána. Musím říct, že to pro mě osobně byl jeden z nejsilnějších zážitků za poslední roky, kdy jsem si velice přál, aby tato noc trvala co nejdéle.
Jenže vše má i svůj konec. Jakmile ve 4 hodiny ráno začalo svítat, polární záře přestala být vidět. Tím se vytratila i moje radost. A protože doba kolem svítání a východu slunce patří k mým nejkritičtějším okamžikům, projevilo se to ještě mnohem silněji. Od 4. hodiny se mi začalo chtít spát a já začal zpomalovat. Přesně v 6 hodin ráno, kdy byla polovina závodu jsem měl za sebou 90 km. Protože ve dne se obvykle běhá lépe než v noci, říkal jsem si, že bych mohl dát ještě dalších 90 km. Jenže když vyšlo slunce a ospalost zmizela, projevila se naplno únava nohou, hlavně tedy stehen, která jsem si unavil předchozí den na kole. Zkusil jsem ještě pár koleček, ale protože to bylo stále horší, ukončil jsem další snahu o dobrý výkon. Přes den jsem proto většinu času odpočíval v oblasti startu / cíle, kde jsem si povídal s ostatními, a občas se na okruh vrátil, abych ještě nějaký kilometr naběhal.
Od rána se na trať vrátili i další běžci, takže se opět dalo běhat i ve skupinkách, což je mnohem veselejší. Počasí vyšlo výborně, protože se po pár hodinách téměř zatáhla obloha a teplota tak nepřekročila 20 stupňů. Čas od času se přidal i někdo z veřejnosti, takže se řada závodníků docela roztáhla. Hodinu před koncem jsme si dali symbolicky všichni jeden společný okruh chůzí a v přesně v 18 hodin závod ukončili. Celkově jsem zvládl 34 okruhů, což ve výsledku dělá 123 km. Naprosto narovinu je to asi nejhorší, co jsem kdy zaběhl. Doba běhu byla jen 14 hodin a 20 minut. Zbytek jsem se kochal nebo odpočíval. Protože jsem ale do závodu šel bez jakékoli přípravy a cíle, bylo mě to úplně jedno. Naopak jsem byl velice šťastný za životní událost, kdy jsem celou noc mohl běhat pod polární září. Děkuji tedy Rozběháme Třebíč, hlavně Pavlovi Jurdovi za uspořádání závodu a výběru nejlepšího možného termínu.
Garmin Connect | Facebook | Událost | Třebíčská 24hodinovka na Zámiši 2023Fotky: 68x
21 - 40 |
◄ 1 2 3 4 ► | 68 |
21 - 40 |
◄ 1 2 3 4 ► | 68 |
Videa: 1x (00:02:00)
Od Zámiše na Spartathlon?
Délka: 00:02:00| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |