| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2024-05-14
Běh 72 km: Údolí Jihlavy a Brtnice
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní běh údolím proti proudu Jihlavy až ke zřícenině hradu Rokštejn, potom údolím Brtnice až k loveckému zámečku Aleje a noční návrat přes Zlatomlýnský vodopád zpátky do Třebíče.
Abych stihl plánovaný okruh do půlnoci, musel jsem vyběhnout už v 10 hodin dopoledne. Prvně jsem přímo z domu zamířil do zahrádkářské kolonie Poušov, abych navštívil rodiče. Ti tam ovšem nebyli, a tak jsem bez zastavení zamířil dál přes kopec k vyhlídkovému místu na Výří skále naproti Palečkovu mlýnu. Po slezení skály jsem vysypal kamínky z bot a pokračoval po asfaltové cyklostezce vedoucí proti proudu Jihlavy přes obec Sokolí a kolem chat až do obce Nová Ves. Tam jsem odbočil na polní cestu, abych se dostal k zatopenému lomu u Ranče Vápenka. V tuto dobu tam ještě nikdo nebyl, a tak jsem ho kvůli fotkám celý oblezl po okolních písečných skalách.
Další mé kroky vedly dolů kolem Číhalínského potoka až do obce Přibyslavice, kterou jsem výjimečně oběhl po kopcích na západním okraji, abych měl trochu jiný výhled na dominantní zdvojený kostel Narození Panny Marie a sv. Anny. Kolem hřbitova a přes náves jsem potom seběhl zpátky k řece. Při fotografování jedné zahrady jsem byl její majitelkou pozván dovnitř, abych si lépe mohl prohlédnou její přírodní výzdobu. Po opuštění Přibyslavic jsem pokračoval po cyklotrase až ke Kratochvílovu mlýnu, kde jsem mimo cestu přes les vystoupal nahoru k železniční trati. V těchto místech totiž trať vede ve skalnatém údolí, které zde bylo vystříleno do skály. Od roku 1880 toto údolí překlenoval dřevěný most, kterému se říkalo Černý most. Po opakovaných požárech od parních lokomotiv byl v roce 1953 most stržen a místu, kde jsou stále vidět jeho základy, se od té doby říká U Spáleného mostu.
Od mostu jsem seběhl zpátky k řece Jihlava, kde jsem prokličkoval skrz chatovou osadu Oblazeň na druhý břeh ke Křástkovu mlýnu. Na otočku jsem odbočil z cesty, abych se zaběhl podívat k malému, kamennému, historickému mostu, u kterého se nachází studánka, ze které jsem se pořádně napil. Potom jsem se připojil na cestu značenou červenou turistickou značkou, po které jsem se přes obec Číchov dostal až do obce Bransouze. Ačkoli místní koupaliště bylo ještě vypuštěné, lidé z přilehlé ubytovny už zde vylehávali. Připojil jsem se na asfaltovou cyklostezku, po které jsem doběhl do obce Dolní Smrčné. Změnil jsem břeh řeky a po zarostlé louce přeběhl k soutoku, kde potok Brtnice vtéká do řeky Jihlava. V těchto místech jsem zároveň vkročil do přírodní rezervace Údolí Brtnice.
Nejprve jsem na otočku vystoupal k malé a nenápadné zřícenině hrádku Přímělkov. Více než samotná zřícenina byla zajímavější cesta k ní, protože se nahoru šlo po prudkých a kamenných schodech. Po návratu zpět do údolí jsem se u jedné z chat občerstvil ze studny a potom vyrazil proti proudu Brtnice. Po pár kilometrech jsem se tak dostal k mnohem zajímavější zřícenině hradu Rokštejn. Po jejím důkladném obhlédnutí jsem pokračoval údolím po modré turistické značce. V jednom místě zmizela od minulého roku přes potok lávka, a tak jsem musel najít spadlý strom, po kterém jsem se dostal na druhý břeh. Proběhl jsem kolem Vidourkova mlýna a stále proti proudu pokračoval několik kilometrů až do města Brtnice. Po navštívení starého i nového židovského hřbitova jsem se ještě zaběhl podívat k bývalé kapli Panny Marie Pomocné, která i s okolní farou slouží aktuálně jako obytný dům. Protože bylo už po 18. hodině, na náměstí jsem si koupil něco k jídlu i pití a doplnil zásoby ve vaku. Po krátkém rozhovoru s místním domorodcem jsem Brtnici opustil kolem zámku.
Za posledními domy jsem vyběhl po sjezdovce nahoru na kopec, odkud jsem měl výhled zpátky na celou Brtnici. Potom už jsem přes obec Jestřebí zamířil k loveckému zámečku Aleje. Bohužel mezitím slunce začalo zapadat, takže v lesích už jsem měl jenom stíny. Když jsem o něco později vyběhl opět na pole, bylo už slunce definitivně zapadlé. I tak jsem ale ještě navštívil Zlatomlýnský vodopád. Bohužel rybník Zlatomlýn byl vypuštěný, takže vodopád byl téměř vyschlý a protékal tam jen čůrek. Po západu slunce se ochladilo, proto jsem se přioblékl a nasadil čelovku s blikačkou. Po silnici jsem potom zamířil do obce Opatov, za kterou jsem se kolem Vávrovského rybníka dostal do heraltických lesů. Ty jsou ovšem téměř vykácené, takže jsem po "lesní" silnici běžel bez světla a místo toho se kochal noční oblohou, kde krásně zářily hvězdy a také trochu svítil srpek měsíce. V následujících třech hodinách jsem proběhl obcemi Chlístov, Markvartice, Čechočovice i Stařeč a pár minut před půlnocí se vrátil domů z celodenního, ale hlavně výborného běhu. Další den předpověď slibovala opět slunečné počasí, takže jsem šel rychle spát, abych druhý den ráno mohl vyrazit běhat do České Kanady.
Garmin Connect | FacebookFotky: 117x
1 - 20 |
1 2 3 4 5 6 ► | 117 |
1 - 20 |
1 2 3 4 5 6 ► | 117 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |