Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Ráno jsem ještě trochu cítil unavené nohy po předchozích 72 km v údolí Jihlavy a Brtnice, proto jsem vyrazil od auta zaparkovaného ve městě Slavonice až po poledni. Před třemi týdny jsem zamířil na západ, tentokrát jsem měl v plánu jižní část kolem státní hranice. Prokličkoval jsem pár ulicemi a za konečnou železniční zastávkou jsem vystoupal na Kozí vrch (559), ze kterého je celkem pěkný výhled zpátky na Slavonice. Následně jsem přeběhl po poli na silnici, která mě zavedla do malé obce Maříž. Po navštívení zámeckého parku se zříceninou zámku jsem Maříž opustil kolem keramické dílny a po pár kilometrech přeběhl česko-rakouskou státní hranici.
U sousedů jsem na výběr moc neměl, protože v této oblasti vede pouze jediná turistická cesta. Ta se táhne kolem úpatí České Kanady, takže jsem po cestě měl výhled na kopečky, které mě budou čekat někdy na večer. Postupně jsem proběhl obcemi Reinolz, Brunn, Großtaxen a Tiefenbach, abych se dostal do městyse Kautzen. Omrkl jsem náměstí, zříceninu hradu Illmau a kolem přírodního koupaliště Pfententeich městys Kautzen opustil. Tím pro mě skončila rovinatá část mezi poli a já zamířil nahoru do lesů. Po pár kilometrech jsem vystoupal na vrchol kopce Hoher Stein (669). Protože tam ale kromě cedule nic jiného není, hned jsem pokračoval dál. Stále po turistické cestě na rakouské straně jsem navštívil betonový obelisk ve tvaru pyramidy i skálu Teufelstein (Ďábelský kámen) a za osadou Dürnhof Rakousko opustil a vrátil se do České republiky.
Vlastně až zde za polovinou trasy jsem se dostal do České Kanady, jejíž jižní okraj je shodný se státní hranicí. V této oblasti se rozkládá velká soukromá přírodní rezervace Rajchéřov - Walden. Kousek od hranic jsem proběhl přes bývalou obec Romava, ze které zůstalo jen několik zdí z rozbořených domů. V místě bývalé kaple Nalezení svatého Kříže byl potom kameny vyznačen původní tvar kaple a vztyčen velký dřevěný kříž. Pokračoval jsem lesem až k velkému rybníku Kačer (Walden). Ten byl stejně jako na podzim částečně upuštěný, proto byly kolem břehu vidět velké balvany. Kromě toho se tak i dalo suchou nohou dojít k hausbótu, který je zde natrvalo zakotvený na dřevěných pilířích. Po písečném břehu jsem si trochu zkrátil cestu a zamířil k přírodní rezervaci Hadí vrch. U lesní cesty jsem tam našel osamocené mládě srnce a srnky, tzv. srnče (srně). Na vzpomínku jsem pořídil pár fotek, nechal ho být a vystoupal přes rezervaci Hadí vrch na vrchol kopce Výhon (647). Tou dobou už začalo zapadat slunce, takže přišel čas k návratu.
Nejprve jsem ještě prokličkoval kolem ohrady s Bizony a potom už zamířil zpátky. Ačkoli toto místo navštěvuji párkrát do roka, tak až tentokrát jsem si všiml, že z úbočí kopce Kamenný štít je přes les vidět na vrcholky Novohradských hor. Když jsem po západu slunce doběhl do obce Návary, trochu jsem se přioblékl a nasadil čelovku. Po lesní asfaltové cestě jsem se dostal na silnici, která mě dovedla až do Starého Města pod Landštejnem. Zde jsem opět vběhl do terénu a dál pokračoval po červené turistické značce. I když tuto cestu mám rád, tentokrát mě moc nepotěšila, protože kvůli lesu jsem nemohl pozorovat jasnou noční oblohu. Zpátky do Slavonic jsem se vrátil po 23. hodině. Sedl jsem do auta a vyrazil domů do Třebíče.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 3 4 5 ► | 88 |
1 - 20 |
1 2 3 4 5 ► | 88 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |