Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Po práci obci Mšeno jsem opět nasadil běžecký batoh a vyrazil do terénu. Oproti předchozímu dni, kdy jsem stoupal na Milešovku, mě tentokrát čekalo běhání nekonečně zkrouceným údolím pískovcových skal v Kokořínsko - Máchově kraji, přesněji v přírodní rezervaci Kokořínský důl. Mšeno jsem opustil kolem městských lázní po Cinibulkově naučné stezce, která mě dovedla do skalního města Bludiště, kde jsem se několik minut proplétal úzkou cestičkou mezi vysokými skalami. Když jsem našel cestu ven, odbočil jsem na modrou značku, po které jsem seběhl k zajímavému skalnímu útvaru Pokličky. Už podle houfu turistů mě bylo jasné, že to bude nějaká známá lokalita. Jen tedy nechápu název Pokličky, když mě skalní věže hned na první pohled připomínaly spíše obrovské houby. Po červené značce jsem přeběhl do obce Vojtěchov, kde jsem se dostal do další části.
Ačkoli jsem měl doposud oblačno, kdy občas aspoň vykouklo slunce, nyní se zatáhlo kompletně a začalo pršet. Díky tomu jsem na modré značce vynechal všechny skalní útvary a přímo vystoupal do obce Jestřebice. Po přečkání silného deště jsem pokračoval zvlněnou cestou okolo skal až ke skalnímu hradu Nedamy. Na první pohled nenápadný skalní útvar ovšem skrývá mnoho cesta a několik pater jeskyní. Dále jsem za sílícího deště pokračoval dál, až jsem se nakonec musel schovat pod skalním převisem. Když déšť ustal, poprvé za celý běh se obloha nádherně rozzářila do jasna. Proběhl jsem kolem hradu Kokořín a po silnici vystoupal do stejnojmenné obce. Opět jsem se vrátil dolů do údolí a vydal se do poslední části.
Z obce Kokořínský důl jsem se po červené značce kolem rybníku Kačírek dostal opět pod hrad Kokořín. Tentokrát jsem ovšem odbočil opačným směrem a dal si okruh kolem jednoho slepého údolí s táborem uprostřed. Nakonec jsem vystoupal do obce Hradsko, za kterou mě čekal úplně poslední úsek údolím Kočičina, které bylo po dešti nepříjemně rozbahněné. Když jsem potom vystoupal do obce Sedlo, začalo opět pršet. I tak jsem měl ale zajímavé výhledy jižním směrem, kde byla v dálce vidět dokonce až Praha. Po osmé hodině jsem se vrátil do Mšena k autu a vydal se na zpáteční, 230 km dlouhou cestu domů do Třebíče, při které mě trápil vytrvalý déšť, ale zároveň jsem mohl sledovat i nádherně vybarvený západ slunce. Bohužel mi na běh nevyšlo dobré počasí, takže už se těším, až se sem někdy vrátím a nejlépe s modrou oblohou si skály opět proběhnu.
Garmin Connect | Facebook1 - 20 |
1 2 ► | 40 |
1 - 20 |
1 2 ► | 40 |
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |