| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2024-08-06
Běh 51 km: Rokycany - Starý Plzenec
Účast: Dvořák Štěpán
Odpolední proběhnutí přes kopec Žďár na rozhlednu Kotel, návštěva hradů Lopata i Radyně a večerní návrat přes Starý Plzenec zpátky do Rokycan.
Když jsem po poledni skončil práci v Plzni, popojel jsem do nedalekého města Rokycany, abych se proběhl po okolních kopcích. Nakoupil jsem si jídlo a ve 13. hodin vyrazil. První kilometry se mi neběželo zrovna nejlépe, protože jsem byl trochu přejedený. Po červené značce jsem vystoupal na první kopec Žďár (629) v přírodním parku Trhoň, z jehož severního, skalního úbočí jsem měl pěkný výhled zpátky na Rokycany, krajinu kolem dálnice D5 i obec Hůrky. Následně jsem celý kopec zase seběhl po zelené značce do obce Hrádek.
Další kopec byl o něco menší, ale naopak mě nahoře čekaly lepší výhledy. Na vrcholu kopce Kotel (575) totiž stojí stejnojmenná, 28 vysoká, ocelová rozhledna, umožňující nádherné výhledy všemi směry. Nahoře jsem strávil asi půl hodiny, protože jsem se tam zapovídal s jedním turistou, který nahoru přijel z opačné strany se synem na kole. Z Kotle jsem seběhl na druhé straně dolů a po žluté značce se dostal do obce Raková, kde jsem si v obchodě koupil pití, protože kvůli teplému, slunečnému dni jsem byl docela vyprahlý.
Stále po žluté značce jsem přeběhl do dalšího lesa, kde jsem v přírodním parku Kornatický potok kromě mysliven navštívil i zříceninu hradu Lopata. Bohužel z hradu nezůstalo téměř nic, a kdyby tam nebyly ukazatele, pravděpodobně bych ho i minul. Z lesa jsem vyběhl u řeky Úslava, přímo u zámku Kozel. Trochu jsem prokličkoval zámeckým parkem, ale moc mě neoslovil. Možná proto, že byl částečně v rekonstrukci, možná proto že všechny výhledy byly přímo proti zapadajícímu slunci. Po červené značce jsem potom seběhl do obce Šťáhlavy, kde jsem si naposledy koupil pití.
Občerstvení se hodilo, protože mě čekal nejnáročnější úsek. Nejprve po polní a později po lesní, kamenité cestě jsem stoupal na vrchol kopce Radyně (567), kde stojí zřícenina hradu Radyně. Téměř celý lesní úsek jsem se předháněl s párem cyklistů, kteří ke konci na kamenité cestě plné kořenů neměli šanci. Hrad jsem pouze oběhl a zamířil na nedalekou skalní věž Velká skála, na které se nachází vyhlídková plošina. Bohužel musím konstatovat, že tato vyhlídková plošina je asi nejhorší, jakou jsem kdy navštívil. Plošina je totiž postavená asi 3 m pod vrcholem skály, takže výhled z ní je hlavně do skály. Jen úzkou výsečí je vidět hrad Radyně. Když jsem ale zábradlí přelezl, tak se mi z vršku otevřel nádherný výhled přes les zpátky do údolí, odkud jsem před tím nahoru vyběhl. Vůbec nechápu, proč je vyhlídková plošina takhle špatně umístěná.
Následně jsem se po skalním hřebenu dostal na okraj bývalého lomu Hřeben, odkud jsem měl pěkný výhled na ještě nasvícené město Starý Plzenec, kam jsem o něco později seběhl. Dole jsem se kvůli pozdnímu času vůbec nezdržoval a hned na druhé straně vyběhl po naučné stezce k rotundě sv. Petra a Pavla, od které jsem měl poslední výhled zpátky na Starý Plzenec. O pár minut později mi pak zapadlo slunce. Protože nemělo smysl dál pokračovat lesem, kvůli výraznému urychlení jsem zvolil cyklotrasu vedoucí po silnici do obce Tymákov a následně pak přes les až zpátky do Rokycan. Ke konci už za tmy jsem ještě proběhl Masarykovo náměstí a před 22. hodinou se vrátil k autu. Ačkoli byl běh u konce, tak mě ještě čekal poslední náročný úkol. Dojet zpátky do Třebíče vzdálené 240 km. Domů jsem se tak dostal až o půl druhé ráno.
Garmin Connect | FacebookFotky: 58x
1 - 20 |
1 2 3 ► | 58 |
1 - 20 |
1 2 3 ► | 58 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |