| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2024-12-01
Běh 56 km: Údolí Oslavy
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní běh údolím Oslavy o první adventní neděli přes zříceninu hradu Levnov až do Oslavan a večerní návrat po opačném břehu zpátky do Náměště nad Oslavou.
Ráno byla téměř nad celou Vysočinou mlha. Slunce se dokázalo prodrat ven jen na východě a ve Žďárských vrších. Protože ve Ždárských vršcích jsem byl naposledy, zamířil jsem na východ. Auto jsem zaparkoval v Náměšti nad Oslavou a kolem 11. hodiny vyrazil. Kolem vodní nádrže Vícenický žleb jsem se dostal do obce Zňátky, kde jsem se připojil na zelenou značku, která mě dovedla do údolí řeky Oslava k Čertovu mostu. Následující hodinu jsem se pohyboval národní přírodní rezervací Divoká Oslava po okraji údolí vysoko nad řekou kolem Glorietu až k loveckému zámečku Vlčí kopec. Stále po zelené značce jsem se dostal až k Senoradskému mlýnu, u kterého do řeky Oslava vtéká Chvojnice.
Po mostě jsem přeběhl na druhý břeh, kde mě čekalo náročné stoupání po skalním hřebenu až úplně nahoru ke zřícenině hradu Levnov (Ketkovický hrad). Výstup mi zabral docela dost času, protože jsem po cestě častokrát zastavoval na různých skalních výběžcích a kochal se výhledy zpátky do údolí. Od hradu jsem pokračoval po červené značce přes zarostlou vyhlídku Panorama až k obci Čučice. Krátce jsem odbočil ze značené cesty, abych se podíval na úbočí kopce Plánice, kde jsem pár minut pozoroval zapadající slunce nad jadernou elektrárnou Dukovany. Sluneční brýle jsem vyměnil za čelovku a po zelené značce po úbočí údolí zamířil dolů do města Oslavany.
Do Oslavan jsem dorazil před 17. hodinou, kdy už bylo šero a zima. Celým městem hrála z tlampačů vánoční hudba oznamující, že se bude konat rozsvícení vánočního stromu. Vystoupal jsem na pravěké hradiště Náporky, kde jsem chvíli pozoroval, jak se Senorady noří do tmy. Potom jsem přeběhl po mostě k zámku Oslavany, kde jsem na sebe oblékl další vrstvu oblečení.
O chvíli později jsem dorazil na náměstí 13. prosince, ke se konalo ono rozsvěcování vánočního stromu. Protože jsem nic neslyšel a nevěděl, na co se čeká, prodral jsem se dopředu. Až tam jsem zaslechl, že ve vchodě do městského úřadu vystupují děti, které recitují a zpívají. Neměly ovšem žádné ozvučení, takže téměř vůbec nebyly slyšet. Když jsem asi po půl hodině čekání zjistil, že vystupují od prvního ročníku výše a teprve se chystala osmá třída, vzdal jsem to a totálně promrzlý se vydal raději na zpáteční cestu. Osobně musím říct, že horší, respektive nudnější kulturní akci jsem asi ještě nezažil.
Zpáteční cesta už byla poměrně rychlá. Protože byla tma a nebylo co pozorovat, nikde už jsem se nezdržoval. Po žluté značce jsem po opačném břehu vystoupal na vrchol kopce Velká Skála (401) a následně opět seběhl k Senoradskému mlýnu, abych se dostal na původní břeh. Po červené značce jsem vystoupal ke zřícenině hradu Kraví hora, za kterou mě čekal rovný úsek údolím Dlouhá Oslava až pod skálu Jinošovnice, nad kterou svítil lovecký zámeček Vlčí kopec. Odbočil jsem nahoru na cyklostezku a po Anině cestě zamířil do Náměště nad Oslavou. Když jsem se dostal z lesa ven na silnici, krátce jsem proběhl zvláštní mlhou, která se držela asi metr od silnice. U země tedy žádná nebyla, ale jakmile jsem se narovnal, hlavu jsem měl v mlze a neviděl nic. Zpátky k autu jsem se vrátil po deváté hodině večerní a vyrazil domů do Třebíče.
Garmin Connect | FacebookFotky: 37x
21 - 37 |
◄ 1 2 | 37 |
21 - 37 |
◄ 1 2 | 37 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |