| Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
|
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
|
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
||||
2025-03-19
Běh 46 km: Kontrola ledu na Vranovské přehradě před posledním bruslením
Účast: Dvořák Štěpán
Celodenní průzkumný běh kolem horní části Vranovské přehrady kvůli kontrole ledu před bruslením a večerní návrat přes přírodní rezervaci Bílý kříž zpátky do Zblovic o posledním zimní dni.
Přestože byl poslední zimní den, kdy teplota přes den měla být přes 15 stupňů, vyrazil jsem si zaběhat k Vranovské přehradě, abych se podíval, jestli je tam ještě nějaký vhodný led na bruslení. Jasná obloha sice přes den poskytovala nádherně teplé počasí, ale naopak v noci klesala přízemní teplota až -10 stupňům, což dokáže životnost ledu neuvěřitelně prodloužit. Auto jsem zaparkoval v malé obci Zblovice a po jedenácté hodině vyběhl. Hned na okraji lesa jsem potkal malé stádo kanců, kterému jsem dobrovolně dal přednost.
Nejprve jsem zamířil do údolí řeky Želetavka, abych se dostal pod hrad Bítov. V těchto místech je údolí velice hluboké a úzké, takže se zde držel stále tlustý led, který se vlivem vysoké teploty smršťoval a hlasitě praskal. Byl to ovšem jen asi 300 m dlouhý úsek, který pro mě nebyl zajímavý. Vystoupal jsem nahoru ke Slaměnému mostu a pokračoval přímo k hradu Bítov. Ze skalní vyhlídky jsem viděl na soutok Vranovské přehrady, kde do řeky Dyje vtéká právě Želetavka. Celá tato oblast už byla ovšem skoro bez ledu.
Po vystoupání k zahradě se zvířaty jsem se na chvíli zapovídal s jejím majitelem. Potom jsem pokračoval kolem rozhledny Rumburak k Bítovské zátoce. Asi poprvé jsem vynechal skalní vyhlídku Hvězdička, protože jsem si našel jinou skálu o pár set metrů jinde, kde jsem měl podobný výhled. Z ledu v Bítovské zátoce zbyl už jen malý kousek. Po úbočí kolem obce Bítov jsem přeběhl na skalní vyhlídku Čertice, ze které je na Bítovskou zátoku trochu jiný pohled. Při sezení na okraji skály jsem měl možnost pozorovat zástup malých, pruhovaných selátek, která šla za bachyní křížem krážem lesem dolů k přehradě.
Když jsem seběhl na Bítovský most překvapilo mě, že směrem po proudu kolem rekreační oblasti Kopaninky je přehrada ještě zamrzlá v celé šířce. Změnil jsem proto mírně plán a pokračoval dál po pravém břehu, abych se podíval, co nejdál to půjde. Několikrát jsem si ověřil, že led je v těchto místech kvalitní, a to v délce několika set metrů, což by bylo podobné jako bruslit na větším rybníku.
Po průzkumu jsem vystoupal k předsunuté baště zříceniny hradu Cornštejn, od které jsem měl krásný výhled na celou oblast kolem Bítovské zátoky. Následně jsem kolem hradu seběhl na Výří skálu, ze které jsem měl výhled opačným směrem na rekreační oblast Chmelnice. I v těchto místech už byla většina přehrady roztátá. Přeběhl jsem Vysočanský most a vystoupal na skály na opačném břehu, ze kterých jsem měl krásné výhledy na kroutící se přehradu kolem poloostrova Hradiště a na zříceninu hradu Cornštejn. Když jsem seběhl k Chmelnici, zjistil jsem, že v těchto místech je pár set metrů silného ledu, na který nesvítí slunce a dalo by se na něm bruslit.
Další úsek byl poměrně náročný, protože jsem běžel nebo spíše šel zrychleným tempem kolem přehrady mimo cesty několik kilometrů přes bývalé hradiště Býkovec až k rekreační oblasti Farářka. Tam jsem objevil poslední zamrzlou část přehrady. Bohužel se na ni nedalo dostat, protože kolem břehu byl asi 4 m široký pás vody. Protože dál už byla pouze voda, pro urychlení jsem vynechal rekreační oblast Penkýřky a zamířil přes pole a les přímo k obci Podhradí nad Dyjí.
Než jsem se tam dostal, ještě mě čekala náročná cesta kolem Dyje a návštěva vyhlídkového místa v přírodní rezervaci Podhradské skály. Když jsem seběhl do Podhradí, kvůli času jsem si část cesty zkrátil po silnici. Na Grázlovu vyhlídku v přírodní rezervaci Bílý kříž jsem se dostal přesně po západu slunce. Mohl jsem tak vyfotit údolí řeky Dyje u česko-rakouské státní hranice bez stínů a přepálené oblohy. Protože se začalo stmívat, nasadil jsem čelovku a vydal se na zpáteční cestu.
Opustil jsem údolí Dyje a po polní cestě přeběhl do obce Uherčice. Krátce jsem navštívil umělou zříceninu rozhledny v zámeckém parku a pokračoval přes pole do obce Korolupy. Za dalším polem jsem se u samoty Kopka připojil na zelenou značku, kterou jsem ovšem po několika kilometrech opustil, abych to mohl vzít po silnici kolem Svobodova mlýna v údolí řeky Želetavky. Přesně v devět hodin jsem se vrátil do Zblovic k autu. Při zpáteční cestě domů do Třebíče jsem pak dlouho přemýšlel, jestli si mám jít o následujícím prvním jarním dni zaběhat nebo raději zabruslit a netradičně tím přivítat jaro.
Garmin Connect | FacebookFotky: 62x
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 62 |
1 - 20 |
1 2 3 4 ► | 62 |
| SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2025 |