Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Už z překladu názvu Rope Jumping je jasné, že se jedná o skákání na lanech. Ke skákání jsou použita pouze lana statická nebo dynamická, která se používají při běžném lezení nebo slaňování. Není využito žádných gumových lan, jako třeba při Bungee Jumpingu. Hlavní výhodou této aktivity je, že lze skákat z jakéhokoli vyvýšeného místa. Specifickou kategorií Rope Jumpingu je Kienova houpačka, při které se skáče pouze z mostu.
Nejčastější způsob navázání Rope Jumpingu vypadá tak, že se mezi vyvýšeným bodem a zemí mírně napnou statická lana. Na ně se umístí kladky, tak aby mohly po lanech jezdit nahoru i dolů. Z těchto kladek povedou další dva druhy lan. Jedna dynamická směrem dolů, na kterých se skáče a druhá dynamická směrem nahoru, která budou zastavovat kladky, aby nesjely se skokanem až dolů. V základu se opravdu jedná o lanovku, do které se skáče na dynamickém laně. Jinými slovy to lze popsat jako houpačku, která se pohybuje po lanovce.
Existuje i verze, kde se nepoužívají žádná brzdná lana, protože kladky nejezdí po napnutých statických lanech, ale po volně zavěšených lanech, která jsou nahoře ukotvená v libovolném místě a dole na lanech statických tak, aby vytvářelá volný oblouk, ve kterém skokan po skoku zůstane vyset. S tímto typem ale nemáme žádné zkušenosti.
Aby byla zaručena vysoká bezpečnost, vše by mělo být při Rope Jumpingu zdvojené. Netýká se pouze lezeckého vybavení, ale i kotvících bodů. Pokud se tedy napínají dvě statická lana, mělo by být každé ukotvené někde jinde. Zdvojení je možno provést dvěma způsoby.
Statická lana patří při Rope Jumpingu k nejvíce zatěžovaným částem systému. Je vhodné tedy zvolit taková, která mají největší průměr. Ideální je, aby jejich délka stačila na celou lanovku. Pokud jsou lana kratší, je možné použít beznapěťové spojení lan pomocí slaňovací osmy.
Protože konce lanovky budou zatěžovány nejvíce v celém systém, je vhodné použít kotvení pomocí beznapěťového uzlu. Pokud nelze tento uzel z nějakého důvodu namotat, lze jako náhradu využít beznapěťové kotvení lan pomocí slaňovací osmy.
Napínání je ideální provést pomocí dalšího lana, které se k napínanému lanu připevní asymetrickým prusíkem z ploché smyčky. Když je lano dostatečně napnuté, připevní se ke kotvícímu bodu. Síla napnutí by neměla být ani malá ani velká. Při málo napnutých lanech, budou sice málo zatěžována, ale také budou málo pružit. Když se naopak přepnou, budou zatěžována až moc a pružení bude také moc velké. Ze zkušeností se osvědčilo napínání pomocí třínásobného kladkostroje jedním člověkem do maximálního úsilí.
Kladka bude po lanech jezdit ve velké zátěži velkou rychlostí, takže je nutností používat pouze kladky s kuličkovými ložisky. V případě použití kladky s třecími ložisky hrozí její zadření a následné spálení lana.
Také je nutné používat kladky tandemové (za sebou) nebo jednouché spojené za sebou pomocí kotvící desky. Pokud by se použila na jedno lano pouze jedna jednoduchá kladka, hrozí její vzpříčení, následná destrukce a poškození lana.
Na spojení kladky s dalšími prvky systému je vhodné používat karabiny kvůli jejich tloušťce. Pokud by se použily slabé mailonky hrozí jejich zařezávání do těla kladky.
Pokud se použije systém, který je tvořen jako jeden zdvojený, není jiná možnost než použít minimálně dvě dvojité kladky (vedle sebe) spojené kotvící deskou.
Dynamická lana je nejvhodnější připevnit ke kladkám, kotvící desce nebo kotvícímu bodu beznapěťovým kotvením lan pomocí slaňovací osmy.
Jejich navázání ke skokanovi je možné pomocí uzlu nebo uzamčené slaňovací brzdy. Pokud nějaké lano přebývá, je možné tento zbytek omotat kolem těla nebo schovat do batohu.
Nejdůležitější je, aby brzdná lana nikdy nevedla vodorovně v blízkosti lan statických.
Před skokem je lanovka napnutá a pod ní jsou prověšená brzdící lana. Po zachycení pádu se lanovka protáhne dolů a brzdící lana se napnou a vymrští nahoru. Je tedy velice pravděpodobné, že se do sebe zamotají a následně přepálí, protože kladka na konci brzdících lan je v neustálém pohybu. K podobnému efektu dojde i v případě, že bude brzdící lano zavěšené průběžně pomocí dalších kladek k lanu statickému. Vytvořené oblouky se také zamotají a lano se přepálí na více místech.
Správné ukotvení brzdících lan je tedy takové, kdy jsou co nejdále od lan statických. Ve výsledku brzdící lana nevedou vodorovně vedle lan statických, ale svírají s nimi nějaký úhel. Nabízejí se tedy tři způsoby.
Délky jednotlivých lan jsou ovlivněny výškou vrchního kotvícího bodu a nerovnostmi na zemi.
Ideální délka je dvojnásobek výšky vrchního kotvícího bodu. Např. při 50 m vysoké budově vytvořit lanovku dlouhou 100 m. Samozřejmě za předpokladu rovné země.
Délka brzdících a skákacích lan se dá libovolně kombinovat podle toho, jestli je potřeba delší pád nebo delší zhoupnutí. Ideální ovšem je, aby jejich délky byly skoro stejné a počítat zhruba s čtvrtinovou až třetinou délkou oproti lanům statickým.
Vytažení lze provést nejjednodušeji pomocí vytažení přes lana brzdící.
Protože při Rope Jumpingu není žádný pevný kotvící bod nad skokanem, není možné ho nahoru vytáhnout. Jediná možnost je spuštění dolů dvěma způsoby.
Skokan pomocí slaňovací brzdy slaní po zbytku skákacích lan dolů.
Pomocí brzdících lan jen skokan spuštěn po lanovce dolů.
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |