Rope Jumping Kienova houpačka Slaňování Slackline Klusking Volné Potápění Běhání | ||||
Off-limits.cz Extrémní sporty plné adrenalinu Věř si a dokážeš vše! |
||||
"Smrti se nebojím - Když jsem tu já, není tu smrt, když je tu smrt, nejsem tu já." (Epikuros)
|
Slackline (zkráceně "lajna") je poměrně moderní nenáročný sport, při kterém se zdolává určitý vodorovný úsek mezi dvěma body (stromy, sloupy, skalami, ...) chůzí po plochém 1,8 - 5 cm širokém napnutém pružném popruhu (lajně). Slackline není chození po laně. Oproti chození po laně není lano napnuté napevno, ale je více či méně pružné (z angličtiny: slack = povolený, nenapnutý; line = provaz, dráha). Slackline je jeden ze sportů, při kterém nemusí mít účastník nijak zvlášť výbornou výdrž nebo sílu. Stačí, když má aspoň trochu dobrou rovnováhu, chuť se učit nové věci, a hlavně velkou dávku trpělivosti. Osoba provozující slackline se může nazývat lajnař, slackliner nebo slacklinista.
Slackline vznikl v minulém stolení, někdy v 70. letech, kdy se lezci v Yosemitech nudili, a tak si krátili volnou chvíli balancováním a chozením po řetězech u místních parkovišť. Do České republiky dorazil tento sport o hodně později. Opět ho začali v počátcích provozovat jen lezci čekající pod skalami. Ovšem v posledních letech se rozšířil mezi celou veřejnost. Nejvíce nabral na popularitě v roce 2007, kdy proběhli dvě průkopnické akce věnované pouze tomuto sportu (Slackline fest na Bišíku a Dej si lajnu v rámci programu Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují). V roce 2008 probíhá historicky první ročník Českého poháru ve slackline.
K přípravě slackline je potřeba pouze lajna (popruh) dané délky, smyčky na nosné body a napínací mechanismus. U kratších délek postačí dvě karabiny, u delších už je potřeba využít mechanických napínačů (tzv. "ráčen") a na ty nejdelší je nejvýhodnější postavit kladkostroj. Při každém napínání je doporučeno kotvící body (stromy, sloupy) obalit nějakým materiálem (koberce, hadry), aby nedocházelo k poškozování kotvícího bodu nebo kotvících smyček.
Použití kladkostroje patří mezi nejúčinnější způsoby napnutí lajny. Čím více se použije kladek, tím je napínání lajny lehčí. Aby se více kladek do kladkostroje vešlo, je potřeba kladky umísťovat vedle sebe (paralelně). Z toho důvodu je vhodné řešení používat kladky dvojité (twin). Každá volná kladka zvyšuje napínací sílu o dvojnásobek základní síly působící na kladkostroj, takže v případě použití dvou dvojitých kladek, bude celková síla 8x větší, než kterou budeme působit vlastníma rukama. Napínací lano musí být pevně spojeno s jednou kladkou. K tomu slouží úchyt na opačné straně kladky. V případě, že lano bude připevněno na volné kladce, zvyšuje se napínací síla v kladkostroji o 1. Pokud bude připevněno na straně kotvícího bodu, napínací síla se nemění. Kladkostroj zůstává po napnutí lajny stále zapojen, proto je potřeba jako poslední přípravek použít nějaký blokant, který lze povolit i při zatížení. Jako nejideálněji je Grigri nebo Rig. V žádném případě se nedoporučuje použití blokantu se "zoubky". Při jeho použití, by se kladkostroj musel povolit jedině po dalším napnutí a následném odblokování blokantu, po kterém by ale hrozilo rychlé povolení, které by mohlo spálit napínací lano. Blokant se většinou umisťuje na stranu kotvícího bodu. Pokud by se ale použil na straně lajny, vznikne tím další volná kladka a napínací síla se opět zvětší o dvojnásobek základní síly působící na kladkostroj. V tomto případě, bude ale složitější kladkostroj povolit, protože blokant bude při povolování stále odjíždět od kotvícího bodu. Aby se všechny přípravky dali bezpečně použít v jednom kladkostroji, je potřeba je umístit na kotvící desku, která mezi ně rozloží síly a dané přípravky se nebudou o sebe nebezpečně dřít. Pro další extrémní zvýšení napínací síly je vhodné použít extra volnou kladku. Ta se neumístí ani na stranu lajny ani na stranu kotvícího bodu, ale pomocí blokantu se připne na poslední pramen vycházející z hlavního blokantu držící celý kladkostroj. Touto extra volnou kladkou se docílí ztrojnásobnění celé síly v kladkostroji. V případě použití dvou volných dvojitých kladek (2x2x2), připevnění napínacího lana na volné kladce (+1), jednoho volného blokantu (+2) a jedné extra volné kladky (x3) bude celková síla kladkostroje 33x větší než základní síla působící na kladkostroj. Po ukončení napínání se tato extra volná kladka odstraní. Běžně se ale používá kladkostroj s jednou (2x2) nebo dvěma dvojitýma kladkami (+2x2), připevnění napínacího lana na volné kladce (+1), s pevným blokantem (+0) a jednou extra volnou kladkou (x3), takže celková síla kladkostroje bude 15x nebo 27x větší než základní síla působící na kladkostroj.
Při napínání lajny je potřeba si uvědomit, že v celém systému vznikají velké síly. Celkovou sílu působící v systému je možné vypočítat podle následujícího vzorce.
F = (Wx10xL)/(4xS)
Protože chození po lajně už nějakou dobu trénujeme, tak začínajícím "lajnařům" z vlastní zkušenosti doporučujeme:
Slackline můžeme rozdělit podle její délky, výšky navázání nebo místa přechodu.
Obyčejný přechod lajny ve výšce do 2 m na krátkou vzdálenost. Díky malé výšce se na ní dobře trénují triky, nejlépe v případě lajny pružnější nebo šiřší.
Longline je lajna natažená na velkou vzdálenost. Nejsložitější je její napínání, protože je potřeba lajnu pořádně napnout. Zde se již bez systému kladek (kladkostroje) neobejdeme.
Lajna je natažená ve výšce od 2 do 10 m. Kvůli bezpečnosti se vytváří několik kotvících bodů a pod lajnou je natažené další nosné lano pro případ, že by se lajna přetrhla. V těchto výškách je velice důležité chránit, jak kotvící body, tak i připínací popruhy, u kterých hrozí přetržení díky velkému tření. Slackliner má obvykle oblečený sedací úvazek a je připnut bezpečnostním lanem k lajně, aby v případě pádu nespadl až na zem, ale zůstal viset pod lajnou. Jsou ale takový experti, kteří v těchto výškách chodí bez jištění. Při chůzi se nedoporučuje dívat se pod nohy z důvodu závratě, ale spíš před sebe na pevný bod, nejlépe kotvící.
lajna je natažená ve výšce nad 10 m. Platí zde stejná pravidla jako u midline.
Při překonávání wasserline je lajna natažená nad vodní hladinou, takže v případu pádu spadne slackliner pouze do vody. Rovnováhu při jeho překonávání narušuje voda, která se nepříjemně zrcadlí nebo teče, takže má slackliner tendenci přepadávat na jednu stranu.
Lajna je natažený nad vodní hladinou. Při jeho přecházení se ale protáhne, takže ho slackliner přechází až po kolena ve vodě. O rovnováze platí podobná pravidla jako u wasserline. Tím že má ale slackliner nohy po kolena ve vodě je pohyb po lajně dosti neobvyklý.
Pro každého začátečníka bude jeho největším úspěchem, pokud vůbec přejde lajnu z jedné strany na druhou. Pokročilejší slackliněři vymýšlí různé triky, aby chození po lajně bylo co nejefektivnější. Jednodušší triky zvládne skoro každý, některé třeba jen pár jedinců na celé planetě (salto vzad - backflip). Triky se mohou rozdělit do několika skupin: nástupy na lajnu (ze sedu, ze dřepu, výmykem), čelem k lajně (klek, sedy, svíčka), kolmo k lajně (raketa, turek), lehy a skoky.
Existuje více skupin zabývající se Slackline. Na jejich stránkách naleznete další potřebné informace včetně možnosti jejich koupě.
Jan |
2024-04-23 13:51:13
|
---|---|
zůstal viset a ne vyset. sorry, ale když už někdo píše článek..
|
SiteMap • Dvořák Štěpán 2007 - 2024 |